Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
138 A. VIII. Psan p. Wiléna z Pernsteina v. 1520.
Pak můj milý pane bratře! ač znám, že ty wšecky wěci lépe wite a znáte
nežli já, a lépe jim rozumíte, ale z příčiny Wám té píší a oznamují: budauli jaké
rüznice, aby se ráčil w tom rozumně zachowati, a při swém pánu se drZeti, a to
co jest sprawedliwého pánu našemu i každému, aby se tak dálo wedlé skutküw
každého; a již aby náš pán mohl konec míti i my wsickni w tomto krälowstwi
o ty spletky, aby nás již wice neskrabali, a pii téch prawich a dskách obyčej
prwni aby se zachowal, jestližeby se komu co přečinilo proti práwu, aby se naprawilo.
Neb aby melo sprawedliwé wyhledano byti, a sprawedliwé rozwazeno, jakozto
býti musi, a dokadž toho koliwěk nebude, by mělo se nač pomáhati: k tomu já
jeden raditi nebudu żadnemu, ani sam toho také učiním, dokudž o ty wéci konec
konečný se nestane, a práwa na swém konci sprawedliwém nestanau. Co jest tu
dluhů na zemi přibylo, co sau dawali za ty dluhy, kterÿmZ tikaji krälowsti, jezto
jest to i proti snèmownimu zäpisu! Mohltby nékdo nalezen byti, co o ty dluhy
malau péci mó, neb krźlowstwi drżi a użiwaji, nskdo ho snad wice użiwa, nez
jistiny dal! Bych měl psáti, co znám na tom zlého a škodného, mnoho bych musil
Wám psáti.
Rač mysliti na cestu na nějakau, kudy by o to a jak konec spěšný býti
mohl; já také což budu rozuméti, toliko s Wasí osobau rád rozmluwim. Nediwejmy
se již wice škodě pána tohoto a záhubě této země, a našim příliš welikym posme-
chüm! JeZto widámy zřetedlně, 2e lidé dwornÿmi kitalty uiiwaji tohoto krälow-
stwi, a mrzuté, hanebné w některých místech se krade. Prostě jsme slepí!
Teď Wám také posílám přípis listu, kterýž mi král před wčerejškem poslal.
Můj způsob, pán bůh zná, k takowÿm wčcem již nemůž slaužiti: ale wsak proto
JM" k wüli rád to učiním, jedné buduli moci. By mnau pak nic jiného nebylo
zjednáno, jakož málo může býti, ale wzdy pohledim na swého pána, dáli mi to pán büh.
Můj milý pane bratře! Prosim, nehledte k reéi ani k postawàm, w kterychz
byste dokonalého skutku nenalezali, prawimt na swau wiru, że je Wám toho po-
třeba! Neb tyto časy lidé umějí pěknau řeč dáti, a přátelská slowa, a pod tím
ne waše, ale swé obmýšlejí. Ex Pardubie, dominico post S. Aegidii 1520. (N. 87).
92.
P. Waclawowi Bezdruzickému z Kolowrat na Kosatkach, sudimu dworskému kral, Ceského:
o tóże wéci.
W Prostéjowe, 1520, 1 Oct.
»Piipis artikule, z listu pinu Kosäteckému psaného.«
Což se těch wóci dotyde, o kteréž mi w ceduli píšete: můj milý pane
kmotfe! nowé wéci jsau nastaly od lidí klidem u wiře, kteráž by měla býti upřímá,
