Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
312 B. IV. Snémowni wèci Ceské г. 1452.
kompaktát podlé jich rozkázanie držeti nechtěl a nechtěli, slibujem a mámy ne-
wymlüwati ani zastáwati obyčejem žádným, ale k rozkázaní pana zpráwce a jemu
přidaných, statky našimi i žiwoty wěrně radni i pomocni byti. Też také smlüwy
s Ciesařowů Milostí uéinéné a zjednané, zapisowé od JMilosti wysli, i také jini
listowé, jakoZto list mierny umluwy Pelhrimowské, neboli jiné, chceme i tak swo-
lujem, aby drZäni byli a zachowani. Wsecky pak urady, platy, zbožie, summy
klášterské a městské, i jiné každé puožitky a práwa, k ruce a komoře krälowské
příslušné a příslušná, kromě otumrti a sum zadržalých , tak jsme swolili a swo-
lujem, a moc i wuoli dali sme a dáwáme, aby pan zpráwce s jinymi pány k nému
přidanými k sobě obrátili, na to zemi tiedili a pokojili, a tiem, cozby obecného
dobrého bylo, jednali. Jichżto my wsichni slibujem a máme i chcem wérneé a
upHemné byti poslusni, a 'proti neposlusnym statky i žiwoty buďto doma jsúc
nebo i polem, jakžby pan zpráwce s těmi k sobě přidanými wzkázal a jim zdálo
se, radni byli i pomocni bez odporu wselikóho. Take kdyžby pan zpráwce k sobě
pány, kteříž jemu přídání jsů, pro kterůkoli potřebu obeslal, a wsichni by pro
některé snad příčiny býti nemohli: pan zpráwce s těmi, kteriZ pri ném budu,
cožkoli učinie aneb komu rozkáží, to má pewno býti a mocno tak w cele a prawe,
jakoby při tom byli wšichni. Než bylaliby toho potřeba obecná takowá, żeby
slusalo a hodné bylo wšem těm, jenž ku panu zpráwcowi jsů přidání, býti,
a prihodil sě očkoli jaký rozdiel mezi nimi: tehdy cožby sě w takowém běhu
wětší straně se panem zpráwci zdálo, k tomu aby jednostajne bylo swoleno ode-
wšech. Toto také priménujem, jestliżeby ktokoli jaky rozum jinačejší o kterých-
koli wěcech, jichž w tomto listu a zápisu jest dotčeno, w sobě chtěl bráti, w tom
což p. zpráwce s těmi pány k němu přidanými rozkáží a který rozum wydadie,
tak aby każdym bylo piijato i rozumieno , a jinak tiem nikoli nehybáno. Ktozby
koli také pánem zpráwci bud o pii a potrebu jaküZkoli, neb o winu a žalobu jsa
obeslán, pred nim a pied pany k nómu piidanymi stàáti a jich nálezu i südu a
rozkázani obwyknüti snad nechtél, neb tak oprawiti a uciniti i toho podnikniti,
jakż a cożby jemu týmž panem zpráwcí a jinými pány k němu přidanými bylo
kázáno : ten a takowý každý má k tomu býti piiprawen obyčejem, kterymZ se
najpodobnéjie p. zprawcowi a jemu pridaným bude zdâti. A zdälliby se také i pan
zpráwce, neb který z panuow k němu přidaných komu co powinen: má také též
jako jiný a po týchž pániech každému práw býti.
Tento pak řád a zpuosob tuto wypsaný má státi a Irwati w krälowstwi
Českém bez proměny a wšelikého pohnutie za plné dwě létě, od sw. Ducha po
dání tohoto listu najprwé příštieho pořád čtůce. A ktožkoli na tomto sněmu a při
téchto smlüwách i swolowáni osobné nenie, a tak priznati sé hned k wécem tuto
wypsanym a swolenym nemuoże: tak zuostawime wSichni jednostajné, i prodlenie
