Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
166 D. I. Sczndnj swidkiw od r. 1453 — 1456.
Jan z Městce: wedlé toho pani dawaji Purkartowi Strnadowi za práwo obdržené,
a wypowiedaji, aby Jan z Wyhnanic jemu Purkartowi Strnadowi toho hradu Hra-
diště i těch dédin se wiim prislu&enstwim we dwuü neděli konečně od dnešního
dne této wýpowědi bezewšeho pohoršenie postůpil. (Str. 63 — 64).
Dübrawice, wes we Plzensku.
R. 1455 b. d. swědectwj komornjka Jana Oduce z Hostiwice pro Wiléma Bukowinu
ze Pnětluk, proti Jakubowi z Wřesowic.
Tu sobotu před Judica (22 Mart) ohledowal sem w Dübrawici. Richtät
Martin Bradáč, Wáclaw Tézky, Jan Hubáéek süsedé té wsi osobné se priznali ku
p. Wilémowi, že sů byli jeho dědiční, a Zet je nynie pan Jakub drží a ot nich
úroky i osep béte a oni jemu k jeho ruce dáwají a platí; a tak wyznali, ze diiewe
než sežnů, že je napadne, Ze mu musie dáti osep; a toho ospu jest 177, strichów.
It. Matěj Žák, přísežný konsel a élowèk letnÿ z Horèe wyznal dobrowolne,
Ze widël a k nim se prihodil jeda cest, Ze pane Jakubowi sluZebnici i pacholci
wozili osep na Zlutice z Daubrawice.
It. W Séedré ohledal sem škody, kdež pan Jakub obilé pobral; tu sem
purkrabi Waňka páně Jakubowa nalezl, jeho sem se tázal o ty škody: i wyznal
osobně, že to obilé i seno se tří popluží sklizené do dworu a do stodoly w Ště-
drém, a z toho dworu pobral to obilé a odwezl na Zlutice, a prawé že to od-
wezeno s wóli pśnś Bukowinowu. À pti takowém seznánie byl jest opatrný Hanuš
Śwarc ze Žlutic, a krčmář řečený Dajnos z Štědrého.
It. Z Borku Matěj richtář, Matěj Pitruch, Jan Hynkowic, Jindra, Wit,
Mikuláš, Kincl, Prokop, lidé dobře letní, wyznali osobně, žeť sů byli páně Buko-
winowi k hrádku k Štědrému přislušejíce, že je drží p. Jakub od několika let, a
k jeho ruce úroky dáwají.
It. Tiż lidć z Borku wyznali, Ze dwuor w Semtési rozwezen jest od páné
Jakubowÿch, a tiem kamenem hrad nad Zlutici délán jest.
It. W Semtësi Jakub Walach a Micka Witek a Waóclaw wyznali osobné,
że w Štědré ta poplužie diel p. Jakub oře a osiewá, a diel na poly dáwá, a diel
s tretieho snopu, i ten rozdiel lidé swezli do stodoly w Stèdré, a pan Jakub
pobral.
It. Tiz lidé w Semtési wyznali, że p. Jakub lesy k Štědrému přislušejícíe
toliko k swé potrebé mytie. A při tom byli sů slowůtný panoše Ondráček z Bělo-
bozic a Wanék Žid z Luk, a opatrný richtář Řehoř městečka Mašťowa. (Str. 87).
