792

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

A.I. Psanj cjsałe Sigmunda r. 1436, 45

nowský wčera přijel s těmi umluwami, které ste sepsali. A ponéwadZ kus prwni, ježto sie duchowenstwie dotýče, něco hluboký a upřímo jest proti kompaktatóm, kteréž legáti s tiem králowstwím udělali, i také proti té wypowédi, kterüZ jest Engliš podlé jich swolenie učinil: protož sme to podali na mistry akněží, aby ne- řekli, že my z swé hlawy jednáme, a ty wěci dáwno zřiezené, zasie na hádani podáwáme; a dnes jich odpowěd a radu jmieti budem, a pak dále k swětským wěcem sahati; a tobé po twém sluZebniku wsechny wéci wzkázati chcme. Take wèz, Ze zjiira bohdá pan Ptaéek a také Pra Zané wytrhnü. A ti kteiiby s tebu býti měli , jiZ dàwno od nás jsü domów wyjednáni. Pak ti, Кем s oné strany Labie jsü, také wytrhnü, i Zateóti i jiná města. Také nám Diwiš wzkázal, že se wšemi těmi krajany hotow jest i wytrhne; jakož pak lépe wzkážem; po tom sie také móžeš richtowati. Pak o ty z Prachatic rozkázali sme podkomoriemu, aby Prachatickým psal, aby holdów na twém nebrali; též i ty od nich bráti nemáš. A Zmrzlíkowi sme žádný zápis ještě neučinili. Pak o šwagra twého oc. každý den če- káme Matkowo poselstwie, a s tiem o ty wéci rádi rozmluwime. Dán w Praze, w pondělí po jedenácti tisíc děwic swatých, let kralowstwi našich Uherského oc. w L, Římského w XXVII, Českého w XVII, a ciesařstwi w čtwrtém létě.

Ad mandatum D. Imperatoris : Franciscus de Branicz. Urozenému Oldtichowi z Rosenberka, wèrnému nasemu milému.

55.

Témuž: aby sněm celé zemi ke dni nowého léta do Prahy ulozenÿ w okolj swém rozhlásil, a k němu také sám přigel. W Praze, 1436, 14 Dec.

Sigmund z božie milosti Římský ciesat wždy rozmnožitel říše, a Uherský, Cesky oc. král.

Urozeny wórny mily ! K žádosti wšech pánów, zeman a obci krżlowstwie našeho Českého sem do země piijewse, jakoż wież, a w ni sie jakožto dědic a pán přirozený uwázawše, a tak dobré a poctiwć tćhoż kralowstwie našeho z při- rozené nám powinnosti wždy mysléce, již sme bohu děkujíc lešáty zboru Basilej- ského s arcibiskupem woleným w Čechách a s jinými kněžími o wšecky wěci ko- nečně w jednotu uwedli; ježtoť i žáci k řádu knězskému o suchých dnech nyněj- ších swéceni mají býti. Pak jižť to předsie wzali sme, abychom také rád swét- ský, jenž ta léta pohtiechu byl potuchl, zasie wedlé práw starodáwné w této zemi držalých uwedli a wyzdwihli. A protož sme s raddů naší sněm obecní o nowém létè najprw piistiem w Praze složili; aby což obecného dobrého, jakžto o ta sie-