Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Ш
po prvé vydáno více ze soukromé korespondence Oldřichovy a z listin obsahu hospo-
dářského; zajisté i hojné popisy pečetí budou prospěšné. A konečně bylo nutno
sebrati v celek materiál i tohoto I. svazku, třebas tu není mnoho úplně nového,
proto, aby bylo možno vyvolati celkový obraz činnosti Oldřichovy; k tomu připomí-
nám, že v dalších svazcích edice bude nové látky tak nepoměrně mnoho vedle látky
dosud vydané, že I. svazek stane se zcela samozřejným předpokladem dalších
svazků. Aby bylo možno utvořiti si představu o rozsahu celé edice, jejíž I. svazek
předkládám, uvádím zde přibližné rozdělení: II. svazek obsáhne léta asi 1438—1444,
WI. svazek 1444—1448, IV. 1440—1462 do smrti Oldřichovy, možná však, že bude
nutno rozděliti látku do více než 4 svazků. Přála bych si při rozdělení uchovati
jakýsi vnější princip, takže rok 1444 byl by hranicí působení Ptačka z Pirkštejna,
léta další do r. 1448 by obsáhla vrchol moci Oldřichovy až do obsazení Prahy
Jiříkem z Poděbrad, zbytek pak zápas Oldřichův s Jiříkem, porážku Oldřichovu a
jeho poslední léta, kdy již ustoupil z veřejného života do soukromí.
Edice listů a listin Oldřicha z Rožmberka začíná se rokem 1418, kdy se Oldřich
ujal vladařství domu rožmberského, spravovaného do té doby panem Čeňkem z Var-
tenberka, jakožto poručníkem Oldřicha a Kateřiny, sirotků po Jindřichovi z Rožm-
berka.1) Čeněk nebyl však jediným poručníkem, vedle něho byli ustanoveni poručníky
Jan z Hradce a Jindřich z Kravaf a z Plumlova,2) kteří snad vkládali se do věcí
rožmberských jen podle potfeby.3) Kromě nich měl se Čeněk raditi též s matkou
sirotků Eliškou z Kravař a děkanem krumlovským Hostislavem, v jehož ruce složili
slib purkrabí hradů rožmberských. Pravomoc poručníků a purkrabí a jejich vzájemný
poměr byly upraveny zvláštní smlouvou ze 14. srpna 1412, která velmi zajímavě
osvětluje ovzduší rožmberské z dětských let Oldřichových. Zachovala se v Třeboň-
ském archivu (sign. Fam. Ros. 5 č. 8, or. perg.) a nebyla dosud otištěna (jen jména
purkrabí rožmberských otiskl Palacký v AČ. VI, 26 č. 20,též Schmidt-Picha v UB. Krum-
mau I, ¢. 616); seznam dluhů pozůstalých po Jindřichovi z Rožmberka, o nichž jest ve
smlouvě řeč, jest asi dokument z 11. listopadu 1412, zachovaný též v Třeboni (Fam.
Ros. 24b) a z části otištěný v UB. Krummau I. č. 618 (latinsky jinou rukou jsou připsány
záznamy o splacení jednotlivých dluhů). O způsobu, jak vykonával Čeněk z Varten-
berka svůj poručenský úřad, dočítáme se chvály z péra Březanova.4) Jsa podobojí,
vychovával i sirotky rožmberské v této vife,5) jsa v tom podporován i jejich
matkou, horlivou vyznavačkou podoboji.6) Přesnější obraz o poměrech rožmber-
1) zemiel 28. бегуепсе 1412, viz Sehmidt-Pieha, UB. d. St. Krummau I, 167 č. 614; též Březan,
Rosenb. kroniky krátký výtah v CÜM 1828 JV, 58. ?) viz UB. Krummau I, 167 č. 618, též Březan
na uv. m. 3) viz na př. list Jana z Hradce ze 14. srpna 1412 králi Václavovi ve věci sporu sirotků
rožmberských s Janem z Ryžemberka (Klimesehovo vydání Herman. Ros. Chron. 86, něm. překl.).
4) ČČM. 1828. IV, 54; též Heermann, Ros. Chronik (vyd. Klimesch) 89. 5) viz uvedené prameny, též
Vavřinec z Březové, FRB V, 447 a Staří letop. čeští 23; srv. Palacký, Děj. JII 1, 266 a Tomek, Jan
Zižka 69. 6) srv. Jist M. Maříka Rvačky z 21. května 1418 Elišce z Kravař v AC. III, 299 a u Dvor-
ského, Staré pam. žen a dcer čes. 14.
