Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
66.
Karlštejně došly uložení německé klenoty říšské, kdežto
české klenoty korunovací zůstaly v chrámu svatovítském:
Mínění, že vlastním účelem založení hradu Karlštejna by-
lo bezpečné uložení německých klenotů říšských, převlá-
dlo potom u historikův umění; sdíleli je zejména K.
Guth,'15), V. У. Štech a Zdeněk Wirth.**% Zároveň však
všichni neopomenuli zdůrazniti, že uložení důležitých
státních listin českých na hradě Karlštejně lze datovati
teprve po roce 1437.!!7) | Е
Nedávno se opětovně dotkl »ideového okruhu, z něhož
vytrysklo zalożeni Karlśtejna« Karel Chytil.***) Nevší-
maje si bliże rozličných teorii. a hypotés, které se pojily
ke zbudování a založení hradu, přihlížeje pak k různým
relikviím umučení Páně, jichž Karel IV. postupem času
nabýval v držení, vyslovil úsudek, že »idea kaple sv. Kří-
že nebyla naráz hotová, že uzrávala znenáhla, ale pro-
gramovitě, až precisována byla v slavnostní listině z r.
1357 označením posvátné kaple Utrpení a odznaků Krista.
Hlavní impuls poskytla asi lancea domini.«
“sv
11. Karlštejn hradem německého pokladu říšského.
Idea kaple sv. Kříže nevznikala znenáhla, uzrávajíc
tou měrou, jak Karel IV. nabýval relikvií, vztahujících se
k utrpení Kristovu. Naopak, idea ta vyplývala přímo ze
záměru Karla IV. zříditi na hradě Karlštejně trvalou
schránu pro německé klenoty říšské. Svatyni, v níž byly
chovány německé klenoty říšské, pojmenoval Karel IV.
»capella passionis et insigniorum ipso-
vv?
rum« podle nejvýznamnějšího klenotu říše Německé,
království Českého. Soupis památek historických a uměleckých
král. hlav. města Prahy III. (1912), str. 7.
118) Karel Guth v Přehledu stavebních dějin Karlštejna, Umě-
lecké poklady Čech I. (1913), str. 34.
119) V. V. Stech a Zd. Wirth, Pedagogická vyjížďka na Karl-
Stein. Osnova výkladu, 1914.
117) Srov. též Václav Melichar, Karlštejn. Ilustrovaný průvod-
ce po hradě, druhé vydání, str. 8; — Čeněk Chyský, Karlštejn.
Právo lidu, Kulturní hlídka ze dne 2. června 1923, čís. 126.
118) Karel Chytil, K datování maleb Karlštejnských. Ročenka
Kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1923, (1924), str. 29 a str. 34.