Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
49
biskupa a testamentu korutanského vévody Oldřicha
z bývalého archivu krále Přemysla II. Otakara se podnes
zachovaly pouze 3 bully papeže Klimenta IV.,*?) listina
Rulka z Bibrštejna*%) a listina vyjednavačův uherského
krále Štěpána o dodržování míru, sjednaného roku 1271
s králem Přemyslem II. Otakarem.**)
Listina vyjednavačův uherského krále Štěpána V.
z roku 1271 nikterak není nejstarším příkladem »no-
vého způsobu sjednávání smluv« z doby
krále Přemysla II. Otakara. Již roku 1254 král Přemysl II.
Otakar sjednává mír s uherským králem Belou prostřed-
nictvim vyjednavačů. Zachoval se nám originál listiny
uherských vyjednavačů, odevzdaný patrně českému králi
za ücelem ratifikace.*?) Není pochyby, že byl kdysi chován
mezi listinami českého státního archivu, neboť byl ode-
vzdán do kanceláře krále Přemysla II. Otakara. Dnes jest
uložen ve schwarzenberském archivu třeboňském. Jakým
2) R. Koss, Katalog 2, 1. c. str. 17, č. 13 a č. 14, str. 18, č. 15.
13) R, Koss, Katalog 2, I. c. str. 22, č. 20.
M) R. Koss, Katalog 2, 1. c. str. 20, č. 18. — Originál ratifikační
listiny uherského krále Štěpána, jejž vydal hned následujícího: dne
3. července 1271 v ležení u Bratislavy [»in castris apud Po-
soniumc«, srov. Emler, Regesta Bohemiae etc. II. str. 295, č. 752],
stvrzuje mírovou smlouvu, uzavřenou vyjednavači s Přemyslem II.
Otakarem, se nezachoval, jakkoliv byl kdysi nepochybně uložen mezi
listinami starého státního archivu panovníků z rodu Přemyslova.
Text listiny známe tolik z register papeže Rehoře X. Mírová smlou-
va byla totiž později předložena papežskému stolci ku schválení a
proto se asi obě ratifikační listiny — krále Štěpána i krále Přemysla
II. Otakara — dostaly do vatikánského archivu. Zajímavo je, že mí-
rové smlouvy nesjednávají panovníci sami, nýbrž toliko jejich zplno-
mocnění vyjednavači a panovníci teprve dodatečně úmluvu ratifikují.
Z listiny uherských biskupů, vyjednavačů krále Štěpána, (v Kata-
logu 2 l. c. na str. 20, č. 18) vyplývá, kterak třetí osoby utvrzují
úmluvu přísahou, zabezpečujíce tak její zachovávání. [Srov. M. Stie-
ber, Bóhmische Staatsvertrige. Forschungen zur inneren Geschichte
Osterreichs. Heft 8. (1912), str. 36 a str. 37. — J. Opočenský, Rati-
fikační formule československá. Zahraniční politika roč. III. (V.) 1924,
str. 816.] — Výklad o vzniku »nového« způsobu sjednávání smluv pro-
střednictvím vyjednavačů dlužno ovšem přijímati s jakousi reservou,
neboť není nikterak vyloučeno, že panovníci odjakživa používali ob-
čas vyjednavačů k uzavírání smluv. [Srov. Bittnerüv referát v Gót-
tingische Gelehrte Anzeigen. Jhg. 176 (1914), str. 449—486, jakoZ i co
uvádí Opočenský 1. c.]
5) Jos. Emler, Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohe-
miae et Moraviae. II. (1882), str. 12, č. 24.
4
