1162

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

JEDNÁNÍ III. 153

a líčí se šperkujíce,

tak frejíře kupujíce,

též chtějí býti viděny

všudy nad jiné chváleny. Mnohé pak chválí se samy,

že jsau v každém díle známy, a práce pilny jsau v domu, by se spíš vdaly, chtíc tomu. Když se která vdá z takových, hned má veymluvu v těch slovích: „Neznám toho, muoj manželi, ját sem nevafila zelí.

Matka mné krásné chovala,

s děvkami sama dělala.

Mé ruce v neděli v pátek mívaly před dílem svátek. Nechť nám též děvka kuchaří, maso, kraupy i hrách vaří. Kterau pak krmi rád jídáš, nauč mne, jak se s tím obíráš ?“ Tu již pak naučení bývá,

až se čert v kautě posmívá.

Antost.

Nu, v té malé podstatnosti dost jest v pravdě rozšafnosti. Bolí mně nohy od stání. Kaubo, dej radši snídaní.

Kauba.

Přátelé, sedejte k stolu, hodujme vesele spolu. Kedruto, kýž ubrus dáš sem. Miley Brożi, bud truksasem.

Brož (vstana od stolu).

Rád já vám chci poslaužiti a na stůl jídla nositi.