Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
2 let 1520—1524. 5
chcem zasluhovati, jakožto pánu nám pfieznivému. Montibus Cuthnis, f. IV. ante
Mathei apostoli et evangeliste anno 1520.
Sephmistr a radda na Horách Kutnách.
Urozenému pánu, panu Vojtóchovi z Pernstyna a na Hluboke, najvyśsimu hofmistru
královstvie Českého, pánu nám přieznivému.
Archiv Kutnohorský č. 201. červ. Orig. pap.
20.
Hynek a Bernart z Byšovce Janovi z Pernšteina a Vokovi ze Sovince o vložení do desk
prodeje krčmy paní Mandaléně z Dubé a z Lipého. — Bez místa 1521, 6. ledna.
Urozenému pánu, panu Janovi z Pernšteina a na Helfenšteině, najvyššímu
komorníku markrabství Moravského, a urozenému pánu panu Vokovi z Sovince a na
Sovinci, najvyššímu sudímu markrabství Moravského, já Hynek a Bernart bratři
vlastní z Byšovce, službu svú VMtem vzkazujemy. Milostiví páni! VMtí prosímy, kdež
smy urozenej paní paní Mandaléně z Dubé a z Lippého prodali krčmu, i teď posílámy
bratra svého pana Václava, aby on na našem místě paní Její Mti do desk vložil,
a my jemu toho plnú moc dávámy, jako bychom sami tu osobně stáli. A VMtí pro-
sime, że tak ráčíte učiniti. A my toho VMtem rádi chceme odsluhovati. Jenż jest
psán ten den na Tři krále léta Páně 1521.
Zemský archiv markr. Moravského č. 643. Sign. Nr. 57. Orig.
21.
Jan z Pernšteina žádá Adama z Hradce mimo jiné za návštěvu. — Na Hranicích 1524,
19. července.
Muoj zvláště milý pane kmotře! Zdraví i všeho dobrého i se všemi vašimi
věrně bych vám rád přál. Psaní sem vám do Uher učinil, kdež i v list váš list,
kterajž sem panu markrabímu psal, sem zavřel; na kteréžto psaní odpověď mi od
vás žádná dána není, a tej sem naděje byl, že mi odpověď od vás dána bude, neb
sem znal, že to psaní odpovědi potřebuje. Pak teď sem vám psaní do Prahy
učinil a posla svého naschvál tam poslal, majíc tu naději, že při tomto sněmu
tam budete. Ale z psaní tohoto, kteréž ste mi včera učinili, jak jest v něm datum
postaveno, i také z zprávy toho dobrého člověka, služebníka páně z Rozmberka,
tak tomu rozumím, že do Prahy nepojedete, z kteraj příčiny, toho nevím.
Muoj milý pane kmotře, by možná věc byla, jistě bych se s vámi rád shledal,
jako sem se s vámi kdy rád viděl, a jistě, by potřeba vaše taková byla jako jest
má, jízdy bych se do toho kraje odvážil, ač dosti s obtížností, jak na nohu nemohu;
pak by možné bylo, rád bych viděl, abyste sem do tohoto kraje ke mně přijeli
A jestliže máte slíbenou pouť do Častochova, bližší cesty byste neměli než tudyto,
