Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
504 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha s Pernšteina
jeden list věřící a instrukcí císaři Karlu V., druhý list a instrukcí králi Českému Ferdinan-
dovi, kteřížto listové a instrukcí svědčili na Joachyma z Hradce, Adama z Šternberka, Václava
Žehušického z Nestajova, Jana Vrabského z Vrabí, Václava Stříbského z Rovin a Jana Pam-
phyla; poslem na to z obecního sněmu ke dskám byl vedle jiných Jan z Pernšteina. —
V středu den sv. Urbana (25. května) 1547. (Červ. rel. od 1541—49 è. 42. f. H. 16a.
v arch. zemsk. kr. Česk.)
508. Jan z Pernšteina pánu ze Švamberka o vyjednávání královských a císařských
poslů se stavy českými při suěmu shromážděnými l. 1547 dne 23. května na hradě Pražském.
— Na Pardubicích 1547, 11. června. (Sn. česk. II. str. 282. č. 100.)
509.
Jan z Pernsteina Trebićskóm potvrzuje jejich svobody. — Na Pardubicích 1547, 3. srpna.
My Jan z Pernštaina a na Helfenštaině oc, pán a držitel panství Třebíckého
a města Třebíče, všelijakého povýšení a řádu lidem jak nynějším tak i budoucím
tímto listem, kdož jej viděti anebo čtouci slyšeti budou, oznamujem, že jsou před
nás předstoupili moudří a opatrní purgmistr a rada i na místě všecky obce města
Třebíče, věrní naši milí, vznášejíc na nás, kterak by pro nesvornost a mnohé vejtržné
neřády při tom městě při právích a dobrých starobylých pořádcích svých zlehčeni
a málo vážení byli, že skrze to v živnostech svých hynou více než se vzdělávají;
přitom nás snažnými a pokornými prosbami prosíce, poněvadž jest to pán Bůh
z milosti své svaté ráčil dáti, že nám zase v poddanost přišli, abychom jim paměť
dobrodiní svého netoliko nynějším ale i v časích budoucích obyvatelům. aby té mi-
losti naší užívati mohli, pozůstaviti a jim práv jejich a dobrých starobylých pořádkův
potvrditi, a jak bv se v svornosti při živnostech svých zachovávati měli, řád mezi
nimi ustanoviti ráčili.
Kdež my svrchupsaný Jan z Pernštaina znaje k sobě poddaných svých svrchu-
psaných purgmistra a rady i všecký obce města Třebíče düvernü žádost, chtíc jim
tu paměť dobrodiní svého, kudy by v dobrejch porádcích napraveni bejti a tak: jsouce
v společné svornosti v statcích svých a v živnostech se množiti mohli, pozůstaviti,
zvláštní milostí naší toto mezi nimi řídíme a ustanovujem, tak aby se netoliko ny-
nější obyvatelé téhož města Třebíče jimi spravovali, ale i potomci jejich budoucně,
jak se v každém artykuli píše, přitom drželi a v celosti při všem zachovali.
Napřed což by bylo ke cti a k chvále pánu Bohu, aby řád v tom byl, to
abyšte opatrovali, a všelijakých neřádův, kteří by proti pánu Bohu byli a dobrým
porádküm, nedopoustéli a je zastavovali.
Též při soudech, kteří k vám náležejí a k vyžšímu právu se neodvolávají,
čehož se nemá žádnému, kdož by se k němu volal, hájiti;, majíce pána Boha před
očima svými, abyšte spravedlivost milovali a spravedlivé soudy činili; vdovy chudé
a sirotky v spravedlivostech jich opatrovali a jich neopoustéli, a kdoz pred právem
