Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
z roku 1545. 483
Co se dotejce schazeni mistri do cechu, każde suchć dny obesláni býti mají;
a při tom obeslání, kterak které obilí platí ten čas, rýž neb pšenice, a kterak by se
veliký chlíb z toho obilí na ten čas péci mohl, to spravedlivě rozvážiti a vohledati
s radú ouředníkuo a starších téhož města, tak aby se každému bohatému i chudému
při tom dálo, a oni také aby nadarmo nepracovali. Jestliže by který z mistruo, když
se obešle, do cechu nepřišel, a obeslání jej doma zastalo, a on neoznámil by cech-
do cechu položil a k tomu aby trestán byl, jakž zřízení ukazuje; a týž při tý schůzi
jedenkaždý má dáti do cechu puol groše bílého k potřebě cechovní.
Co se řemesla dělání dotejče, kdož by koli buď z cechmistruo aneb mistruo
z čeho spravedlivou vinu dáti mohl v řemesle, při tom cechmistři a mistři každý
straně spravedlnosti jeho udělati mají. Kdož by z mistruo jeden druhého bez příčiny
nehodně haněl a zvláště v řemesle posměšně před lidmi, kdezkoli v tom osvědčen
byl a jemu to k potupě činil, ten má trestán býti kázní městskou a pokutu položí
do cechu tak, jakž by cechmistři, mistři za slušné usoudili, osob nepřijímajíc.
Který by z mistrů svývolnej byl a od cechmistruo jsa jednou i druhé trestán,
poslušen býti nechtěl, ten aby pokuty propadl puol kopy grošuo a k tomu městskou
kázní aby byl trestán; a tej pokuty aby bylo polovici na cech a polovice na obec.
Item, kdož by se nevyućil řemeslu řádně, ten žádnej aby mezi nimi nedělal
ani čeledi choval. A pakli by který tovaryš, kterýž by se řádně v cechu vyučil
řemeslu a u takového by dělal, ten aby od jinejch fedrován nebyl, kdež řemesla
pekařská pořádek mají.
Item, mistři též toho pilni býti mají, což se dotýče chleba pečení režnýho
a pšeničného, při tom aby každý mistr toho potřebu měl bez útisku a nedostatku
té obce. A jestliže by od slunce vejchodu až do západu při pekařích který ten nedo-
statek chleba našil [sic], ten cech aby propadl puol kopy grošuo na vobec a k tomu
kázní městskou aby trestán by).
Co se dotejče v frejunk v outerý a v pátek počnouc od slunce vejchodu až
do poledne, aby lidé, kteříž by chtěli svobodu míti režnej chlíb pecnovej též na
ten trhový den, totiž v outerý a v pátek dopoledne, svobodu aby měl[fi]. Než co se
dotejče frejunkuo v jarmark, ten svobodu má míti každý prodávati, péci chlíb režnej,
pšeničnej, koláče jakékoli a kdo chce, než jinej čas nikdy, než v outerej a v pátek
dopoledne chléb pecnovej; a při pekařích, kterejž by vedle pořádky toho aneb jiného
týhodne pekl, mají zuostati koláče, vdolky a chléb bílej všelijak připravenej; než
toliko se chléb pecnovej režnej pouští v outerej a v pátek dopoledne. Pakliž by se
kdo v tom nezachoval, ten upadne v pokutu JMti pánu podle rozeznání ouředníka
na ten čas usazeného.
61*