Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
z roku 1541. 453
434.
Jan z Pernšteina dává Landškrounským k užívání některé grunty panské podle rybníkův
Olšenského a Pšeničkovského. — Na Pardubicích 1541, 27. května.
My Jan z Pernšteina a na Helfenšteině oc i s dědici svými, pán a držitel
panství Landškrounského, vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, kdež čten
neb čtouci slyšán bude, že jsou předstoupili před nás opatrní purkmistr, konšelé
i všecka obec města Landškrona, poddaní naši věrní milí, slušnými prosbami nás
žádajíce, abychom jim tu milost učinili a grunty naše, kteréž nám vlastně přináležely,
proti rybníkům Olšenskému a Pšeničkovskému k jejich užívání dali a pustili, což
jest nám tu náleželo podle rybníkův napřed psaných a rolí lidí Vostrovských a Rudol-
tických až do obce jejich Landškronských. K jejichzto prosbé a žádosti nakloněni
jsouce a chtíce tomu, čímž by se jim od nás větší milost dála, aby tím lépe pod
námi jse živiti a vzdělávati mohli, tu milost jim činíme a ty grunty nahoře psané
k užívání jejich pouštíme a dáváme beze všech poplatkův, aby oni těch gruntův bez
překážky naší, dědicův a budoucích potomkův našich, pánův a držitelův panství Land-
škronského, užívati mohli nyní i na časy budoucí. Tomu na zdržení pečeť naši vlastní
k tomuto listu přitisknouti jsme rozkázali. Dán na Pardubicích v pátek po Božím
vstoupení léta Páně tisícího pětistého čtyřidcátého prvního.
Op. nověj. ve sbírce priv. v arch. zemsk. kr. C.
435. Jan z Pernšteina dává Žichlinským kousek řeky proti louce Rudoltické na Grot-
faulu i odpouští obci Zichlinské poplatek 15 gr. česk., kterýž jemu z řeky té byl dáván. —
Na Pardubicích 1541, 27. května. (Pam. arch. X. str. 735.)
436.
Jan z Pernšteina prohlašuje na žádost měšťanů Přerovských z výsadních domů šenkovních,
že výsady na šenk nedopustí na žádný grunt, který jí před tím neměl; přikazuje Před-
mostským šenkovati piva jen Přerovská. — Na Tovačově 1541, 24. června.
My Jan z Pernsteina a na Helfenšteině i s erby svými, pán a pravý dědic
pauství Pferovského, vyznáváme tímto listem obecně přede všemi lidmi nynějšími
i budoucími, že sou předstoupili před nás opatrní měšťané města našeho Přerova,
věrní naši milí, ukazujíce nám, kterak nemalou obtížnost a škodu při živnostech
svých nesou, a to v tom, že někteří, nemajíc vejsadnejch domů šenkovních, vína na
škodu jim skládají, jimi kupčí, jakž se jim zdá a líbí, a někdy i pokoutně šenkují,
a tak tudy měšťanóm, kteříž tou živností vuokol jdou, nemalou újmu a škodu na
tej živnosti činí; pokorně nás za to jakožto pána svého dědičného prosíce, abychom
jim tu milost učiniti a je milostivě v tom na časy budoucí opatřiti ráčili.
Kdež my nahořepsanej Jan z Pernšteina i s erby svými a budoucími potomky,
pány a držiteli panství Přerovského, prohlédajíc k snažnejm prosbám týchž měšťan
