[1] |
|
---|
[2] |
158.
|
---|
[3] |
Bohuslav Ambroži děkanu a kapitole Pražské.
|
---|
[4] |
(1508) — 20. června. Doporučuje služebníka svého Frantiska (Schneittela). (Luc. 960.)
|
---|
[5] |
Ambrosio decano et caeteris patribus capituli ecclesiae Pragensis s. p. d.
|
---|
[6] |
Quo animo Regia Maiestas sit erga Franciscum N. ex literis Regiae Maie-
|
---|
[7] |
statis cognoscetis. Caeterum et ipse vobis hominem commendo, neque id tanta
|
---|
[8] |
cura facerem, nisi dignum commendatione arbitrarer. Puto autem testimonium
|
---|
[9] |
hoc meum de Francisco non nihil auctoritatis apud vos habere debere. Ver-
|
---|
[10] |
satus est enim aliquot annis in familia mea multaque de se non solum ingenii
|
---|
[11] |
doctrinaeque sed etiam modestiae integritatisque documenta dedit: unde fit,
|
---|
[12] |
ut vitae morumque suorum non minus quam quisquam alius conscius sim,
|
---|
[13] |
Agerem haec pluribus verbis, sed malo Franciscum virtute sua quam literis
|
---|
[14] |
meis vobis innotescere. Valete. Junii XX.
|
---|
[15] |
Nemůže býti pochybno, že se list tento týká téhož Františka Schneittela, služebníka
|
---|
[16] |
Bohuslavova a kandidata stavu kněžského, který připomíná se v listech 133, 134, 135, 141,
|
---|
[17] |
142, 152, 153, 154 a 160. Vročení všech těchto listů učiněno vzhledem k poslednímu, který
|
---|
[18] |
jest datován určitě. List královský, k němuž Bohuslav poukazuje, obsahoval nejspíš prae-
|
---|
[19] |
sentaci k nějaké prebendě, snad v Praze. (Srovn. list 160.) Aspoň vyskytuje se František
|
---|
[20] |
z Tachova r. 1519 proboštem u Všech Svatých (Frind IV, 187), potom r. 1527 kanovníkem
|
---|
[21] |
Vyšehradským a proboštem Staroboleslavským (ibidem IV, 169). Byl-li to Schneittel, jest
|
---|
[22] |
|
---|
[23] |
159.
|
---|
[24] |
|
---|
[25] |
Z Hasisteina (1508) — 5. zaFi. Vyslovuje potěšení z toho, že mlady královic koruno-
|
---|
[26] |
ván v Uhrách, a nelibost ze sloučení obou měst Pražských v jednotu, které věstí špatný
|
---|
[27] |
konec. (Luc. 126, Vinařický 79.)
|
---|
[28] |
Joanni suo de Pibra s. p. d. Induisti tandem rursus veterem pellem et ad
|
---|
[29] |
me perhumanas dedisti literas: id vero cum amicitia nostra dignum est, tum
|
---|
[30] |
mihi longo silentio tuo acceptius. Hactenus enim visus es lethargum pati neque
|
---|
[31] |
curare, albusne ego an ater sim, quem tamen olim et amare et magnificare
|
---|
[32] |
solebas. Caeterum quae literae tuae continent, ut ingenue fatear, partim me
|
---|
[33] |
delectant, partim molesta sunt. Assumpsisse enim regium puerum diadema
|
---|
[34] |
Pannoniae et opes suas eo modo firmasse atque stabilivisse, vehementer laetor;
|
---|
[35] |
nam et consilia eorum, qui regnandi gratia divina humanaque iura violanda
|
---|
[36] |
putant, cessabunt deinceps et conquiescent, et patri iucundissimum erit tantae
|
---|
[37] |
maiestatis insignia se vivo in filio spectari; neque illos audio, qui dum levi-
|
---|
[38] |
tatem vulgi et procerum populorumque inconstantiam considerant, semper
|
---|
[39] |
Ladislaum in ore habent. Stultum est enim vanos metus sibi fingere et his
|
---|
[40] |
angi, quae forsitan nunquam eventura sunt. Quod autem scribis N.*) invicem
|
---|
[41] |
conspirasse et eundem senatum eosdem magistratus utramque civitatem habere,
|
---|
[42] |
*) Roz. Pragam.
|
---|