| [1] |
202 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526.
|
|---|
| [2] |
zlatých. Protož milostivý pane, prosím Buoha a VMti, račte mi k tomu raditi. Nebť
|
|---|
| [3] |
milostivý pane, když sem stál na rynku s některými súsedy, teda jest přišel ke mně
|
|---|
| [4] |
rychtář, řékl mi: Kmotřě vieš-li, ktoj tobě tvé zlaté pobral? A sem fékl: Kmotřě
|
|---|
| [5] |
bych věděl, hleděl bych toho s páně Mti radou, aťby mé vráceno bylo, neb£ mi bez
|
|---|
| [6] |
viny pobrśno. Teda rychtár fékl: Ját viem, nebt sej pféde mnü seznal. Protož já
|
|---|
| [7] |
sem mu Ťčkl: Když vies, ját miením na páné Mt a JMti outedniky znésti. Teda
|
|---|
| [8] |
mi rychtáf fékl: ,Seznals sej pféde mnü, Zát sem vzal jednomu mésténinu dvě stě
|
|---|
| [9] |
zlatfch u Cáhlova a s tiemt sme jeli na Cmund. Teda poslal pan z Rozmberka
|
|---|
| [10] |
posla svého s pacholíkem tiem, aby ukázal, kto mu jest ty zlaté pobral. Tehda sem
|
|---|
| [11] |
já se učernil, žé mne pacholík poznati nemohl.^ Teda sem, milostivj pane, znesl na
|
|---|
| [12] |
purkrabí Vitorazského ty véci, teda sej k tomu měl jako dobrý druh, chté mi dopo-
|
|---|
| [13] |
moci mé spravedlnosti. Teda sem rychtáře zavolal prčd purgmistra a některé kon-
|
|---|
| [14] |
šely, aby mi ty věci, které mi zpravoval, aby mi pověděl; teda sej k tomu rychtář
|
|---|
| [15] |
mieti nechtěl a pravie, žě nechci jeho zrádcí býti. Teda sem já mu řěkl: Hledajž
|
|---|
| [16] |
pane rychtáři; ujedelif mi zámku, nechcif k žádnému o to hleděti, než k tobě.
|
|---|
| [17] |
Datum feria II. post palmarum anno domini MCCCCO'LXXT.
|
|---|
| [18] |
Mikuláš Kupček z Soběslavi.
|
|---|
| [19] |
Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka na nás své chudé poddané laskavému.
|
|---|
| [20] |
1954.
|
|---|
| [21] |
Mikuláš z Říčan purkrabí Zvíkovskému: o dlužních listech. (K)
|
|---|
| [22] |
B. m. (1471, 8. dubna?) — Orig. pap. arch. Orlického VIII. B. fasc. 24. č. 7.
|
|---|
| [23] |
Slużbu svń vzkazuji, urozený přieteli milý. Jakoż mi jest list jeden dán od
|
|---|
| [24] |
pana Jarohnéva z Üsusie, a druhý by mi měl také od vás dán býti; neb mi
|
|---|
| [25] |
jest pan Jarohnév tak řekl, že vy mi jej dáte. I to mi se prodlévá. I věřímť, že to
|
|---|
| [26] |
opatříš. A máť ženě mé svědčiti. Bartošť váš písař o tom dobře vie, kterakť má
|
|---|
| [27] |
svědčiti; neb mi se zdá, že bych já již vóli měl mieti, abych dal pánuom věděti,
|
|---|
| [28] |
a oni mně též zase, ješto sem prvé toho neměl; poněvadž jest jistec umřel, a ta
|
|---|
| [29] |
mi se véc prodlévá. I již bych neměl vinen býti, poněvadž sem pana Jarohnéva i vás
|
|---|
| [30] |
v tom pamatoval a napomínal, aby mi bylo učiněno to, což mi má učiněno býti.
|
|---|
| [31] |
Daj mi toho odpověď, milý přieteli! Ex [sic] feria II. post Palmarum.
|
|---|
| [32] |
|
|---|
| [33] |
Urozenému panoši Janovi Čmelínskému z Neprochov, purkrabie na Zviekově, přieteli
|
|---|
| [34] |
|
|---|
| [35] |
1955.
|
|---|
| [36] |
Hejtman Třeboňský Janovi z Rosenberka: o minci. (M)
|
|---|
| [37] |
V Treboni 1471, 25. dubna. — Orig. arch. Treb. I. B. 6 Gy, 1 с.
|
|---|
| [38] |
Urozený pane, pane muoj milostivý. VMti věděti dávám, že těchto všech
|
|---|
