| [1] |
|
|---|
| [2] |
co mám s nimi činiti; i milý pane, račte mi VMt o tom psáti. Také rač VMt vě-
|
|---|
| [3] |
děti, že Hynková Zubová byla dnes u mne, zpravujíci mě, kterak by s ní Předbor
|
|---|
| [4] |
s Želče mluvil a prosč a žádajč stánie delšieho, a že by v tom byli odporni Sobč-
|
|---|
| [5] |
slavští; a tak dále pravila, jestliže stánie bude mieti delšie, že by chtěl VMti
|
|---|
| [6] |
pójčiti póldruhého neb dvě stě zlatých. Také pravila, žeby chtěl Předbor Zmrzlíkovi
|
|---|
| [7] |
dáti napřed věděti, že má u nho [sic] některé sto zlatých, a o svatém Jiří, bylo-li
|
|---|
| [8] |
by VMti potřebie, žeby chtěl s VMtí slušně uhoditi a puojčiti VMti. — A sama
|
|---|
| [9] |
Hynková tak praví, že dala panu Lvovi napféd védéti o IIII? zlatých, a že jich také
|
|---|
| [10] |
chce VMti pójčiti o svatém Jiří. — A jakož mi VMt psali o Blanického a Petrika
|
|---|
| [11] |
z Zahrádky, o to sem nezmeškal psáti a poslati vedle psanie VMti. — A milý pane,
|
|---|
| [12] |
jestlit by opéth Rüsová žádala směny s lidmi Býšovcovými, nesvolujte, ať by on
|
|---|
| [13] |
měl vašim lidem škoditi a jého u pokoj býti, nebf jest vaše dva člověky vzal; alle
|
|---|
| [14] |
bohdáť mu se oplatím. A ted VMti posielám list od Miličínského, kerýž sem. otevřel;
|
|---|
| [15] |
i nebude-li jinak, alle musel bych sám se tam vypraviti, ač káže-li VMt, zvlášti
|
|---|
| [16] |
jestli pilná potřeba vám, zda bych ty zlaté od Předbora zednal. A jakož ste mi
|
|---|
| [17] |
psali o Žimunticko o dobytek, tohoť vás Janek ústně zpraví. Dán v Třeboni ve
|
|---|
| [18] |
čtvrtek po svatém H[a]vle letha M°CCCC°LXX°.
|
|---|
| [19] |
Zdebor z Kozieho, hajtman na Třeboni.
|
|---|
| [20] |
Urozenémn pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če-
|
|---|
| [21] |
ského, pánu mému milostivému d.
|
|---|
| [22] |
1945.
|
|---|
| [23] |
Markéta z Dlouhé Vsi Janovi z Rosenberka: o pobraných věcech. (R)
|
|---|
| [24] |
B. m. (1470, kolem 30. listopadu *). — Orig. arch. Tfeb. Fam. Dlouhoveský.
|
|---|
| [25] |
Modlitbu svi vzkazuji, urozeny pane, pane pane milý. A jakoZ mi VMt pí&ete,
|
|---|
| [26] |
Zet sem nikdy VMti nerada hnčvala: i ještě bych sě toho ráda ostřéhla, abych VMti
|
|---|
| [27] |
nehněvala. A k vaší žádosti sem vdy činily [sic], jakož jest VMt rozkázala, i ještě bych
|
|---|
| [28] |
ráda učinily, co bych najdál mohla. A nemoha VMti porozuméti, pro¢ VMt nade
|
|---|
| [29] |
mnû tu nelásku okazujete, co jest mi VMt pobrala od Kraselovského, proč mi toho
|
|---|
| [30] |
neráčíte zassě vrátiti; a to jest k mé hanbě, činíce z toho possměchy, žeť ještě VMti
|
|---|
| [31] |
k tomu přidávám. I když VMt byli by v Strakonicích neb kde zde v kraji, račte
|
|---|
| [32] |
dáti věděti; nebť bych ráda s VMtí rozmluvila o některé věci; a za to VMti prosím,
|
|---|
| [33] |
abyšte ráčili na to pomnieti. Já Markétha z Dlúhé Vsi.
|
|---|
| [34] |
Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivómu bud list oc.
|
|---|
| [35] |
*) A. Ć. VIIL 16. č. 402.
|
|---|
