| [1] |
192 A. XXVIII. Dodavek k dopisim rodu Rosenberského do v. 1526.
|
|---|
| [2] |
1930.
|
|---|
| [3] |
Král Matiáš Janovi z Rosenberka: o minci v Budějovicích ražené a o faře Budějovské. (R)
|
|---|
| [4] |
V Prešpurce 1470, 17. března.
|
|---|
| [5] |
Tištěno v Archivu Českém VI. str. 46. č. 8.
|
|---|
| [6] |
1931.
|
|---|
| [7] |
Třeboňský písař Janovi z Rosenberka: o vybírání úroků, o koupi obroku, o přepuštění
|
|---|
| [8] |
koně. (M) :
|
|---|
| [9] |
V Třeboni 1470, 26. dubna. — Orig. arch Třeb I. A. 6 GA, 9.
|
|---|
| [10] |
Urozený pane, pane muoj milostivý. Prosím VMti, račte Ambrože písaře sem
|
|---|
| [11] |
poslati, afby üroky vybieral; a byl by syn muoj něco vybral, ale pro tento rozbroj
|
|---|
| [12] |
nevédél, kteraké penieze bráti. Ale VMt má tu véc dobře před sebú a dobře ste jí
|
|---|
| [13] |
srozuméli. O obrok chci svú péči jmieti do Němec; o dluhy chci do Hradce bez
|
|---|
| [14] |
meškánie poslati. Noskovský vskázal, aby jemu úrok bez meškánie byl poslán.
|
|---|
| [15] |
A milostivý pane, jakož mám třetie kuoň odbýti: i mám koník, o němž sem VMti
|
|---|
| [16] |
pravil, že sem jej musil kúpiti jeda po VMti z Viedně, neb mi se byl kuoň na
|
|---|
| [17] |
cestě rozkleczel, že sem jej na cestě nechati musil ; i jest drah o puoldruhého zlatého,
|
|---|
| [18] |
neb mě potřeba k tomu přitiskla; ale jinak jest koník dobrý. I poněvadž VMt dva
|
|---|
| [19] |
koně laciná vzala, račtež tento také vzieti, proto jeho VMt škodna nebude. Dán
|
|---|
| [20] |
v Třeboni, ve čtvrtek po s. Marku létha LXX°. Řehoř.
|
|---|
| [21] |
Urozenému pánu panu Janovi z Roznbergka, najvyššiemu komorníku královstvie Če-
|
|---|
| [22] |
ského, pánu mému milostivému d.
|
|---|
| [23] |
|
|---|
| [24] |
Jan z Hostěšova Jarohněvovi z Úsuší: o škodách pro nezaplacení dlužního listu páně. (M)
|
|---|
| [25] |
V Miličíně (1470, pred 1. kvétnem). — Orig. arch. Třeb. Fam. v. Hostěšov.
|
|---|
| [26] |
Službu svú vzkazuji, urozeny pfieteli milý! A vězte, Ze sem byl u Praze
|
|---|
| [27] |
u pana Trčky, i potkal sem se s ím, an jede z Prahy na Pořiečí. I mluvil sem s ím
|
|---|
| [28] |
to, i nemohl sem tu nic zednati. List ten, ktery ste mi dali, ten sem bul poslal
|
|---|
| [29] |
Siebierovskému, jestliže bych se s im chybil. Tu sme prosili se panem Chvalem
|
|---|
| [30] |
z Protivína, i nemohli sme nic déle uprositi, neZli jedné do téhodne. A Siebierovsky
|
|---|
| [31] |
mne prosil, abych vám psal, aby potom již z hospody aby nevyrukovali. Jesliże jich twemż
|
|---|
| [32] |
[v témž] dni nedáte, že sú za to řčkli, Zé jinak nebude; neb jest chtěl hned vlehúti
|
|---|
| [33] |
a na pána a ty škody všecky na pána JMt počésti, které pan Tavačovský počítá a leží
|
|---|
| [34] |
nám. A tak slyším, že již proležal na dvě nebo na tři sta kop. A tak sem slyšal
|
|---|
| [35] |
od dobrých lidí, že by chtěl pánu ty škody počiesti, dopustíte-li leženie. A přísahá
|
|---|
| [36] |
pánu Bohu, že to chce učiniti. A tak praví, že to má pro páně neplněnie, a horlí,
|
|---|
