[1] |
|
---|
[2] |
vázal dckami, než kop deset jedné aby mu vydávali do života. Tu páně Mt mu
|
---|
[3] |
řekl: Rúse, však vieš, kterak jsi sč nám zapsal i s svým statkem; všaks toho
|
---|
[4] |
neměl učiniti, než zachovati sě podle zápisu svého. Tu Rús řekl ku páně Mti: Pane,
|
---|
[5] |
ano mě dobří lidé vystřiehali, abych i nynie pro nic k VMti nejezdil, a jáť jsem
|
---|
[6] |
teď vzdy přijel, jakožto ku pánu svému, odloživ všecky strachy od sebe. I prosil tu
|
---|
[7] |
Rós páně Mti pro Buoh a pro matku boží, aby ráčil jeho milostivý pán býti a mi-
|
---|
[8] |
lostivě naň pomnieti a k němu dobrú vuoli mieti. Tu páně Mt řekl: A kerúť sem
|
---|
[9] |
nemilost okázal? A Ris fekl: Pane, mnél sem, bych s VMtí žádných súduov již
|
---|
[10] |
neměl mieti, a že to na králově Mti stojí, což jest mezi VMtí a mnú. I řekl páně Mt
|
---|
[11] |
jemu: Rise, zdas neslyšel, že nám tě KMt přiřekl i se pány za služebníka našeho,
|
---|
[12] |
a käzalt jest JMt jíti za námi do našeho dvoru a slúžiti nám jakožto pánu svému?
|
---|
[13] |
A Ris řekl: Bylo jest tak. A tu sé jest podal k tomu Ris, ze chce ku pánu při-
|
---|
[14] |
jeti i s těmi listy na Krumlov, a pánu je dáti slyšeti a přede pána je položiti, aby
|
---|
[15] |
JMt sobě a jemu i jeho ženě a dětem jeho spravedlivé učinil vedle listuov. A na
|
---|
[16] |
to jemu páně Mt den položil a jmenoval ten úterý Velikonoční [12. dubna], aby tak
|
---|
[17] |
přijel, jakož sě jest podal, a pojal s sebi kohoż mu se zdá z páné sluZebníkuov.
|
---|
[18] |
Tu poděkovav pánu z toho, i řekl pánu, že na ten den v úterý bude. Toho na svě-
|
---|
[19] |
domie a na pamět vécem svrchupsanym pečeti naše vlastnie jsme dali a kázali při-
|
---|
[20] |
tisknúti k tomuto listu dobrovolně. Jenž jest dán a psán na Krumlově, ten čtvrtek
|
---|
[21] |
po Velice noci, léta božieho tisicieho čtyřstého šedesátého třetieho.
|
---|
[22] |
*) Zdeňka Konopištského ze Šternberka.
|
---|
[23] |
|
---|
[24] |
|
---|
[25] |
Vyznání Jana Koňaty o Janu Rousovi z Čemin. (R)
|
---|
[26] |
Na Krumlovć 1463, 14. dubna. — Orig. arch. Treb. Fam. von Cemin.
|
---|
[27] |
Já Jan Koňata z Olešnice vyznávám tiemto listem obecně před každým, ktož
|
---|
[28] |
jej uzřie neb čtúce slyšeti budú, žej Rús poslal ke mně, abych se páně Mtí panem
|
---|
[29] |
Janem z Rozmberka, pánem mým milostivým, mluvil, a žádal od něho na JMti bez-
|
---|
[30] |
pečenstvie; a Jarohněva a Oldřicha Rúbíka že prosí, i jiných dobrých lidí, aby sě
|
---|
[31] |
ku páně Mti přimlúvali, aby mu bezpečenstvie ráčil dáti, aby mohl přijeti bezpečně
|
---|
[32] |
i odjeti, a že chce nynie odjeti z kraje, aby JMt neráčil za zlé mieti. A také viece,
|
---|
[33] |
což se výplaty dotýče, že Rús v tom chce přátel posláchati, jedné aby se ode páně
|
---|
[34] |
Mti jeho ženě a dětem jeho spravedlivé stalo vedle listuov, a že sě chce zachovati
|
---|
[35] |
ku páně Mti, jakož sě zachovati jmá. A to abych věděti dal Přibíkovi Chlumskému,
|
---|
[36] |
což by JMt odpovědi na to dal, a on Přibík jemu to dále že má dáti věděti. Neb
|
---|
[37] |
já Koňata nevěděl sem, kde jest Rús. Než toto vznesl jsem já tak na páně Mt ten
|
---|
[38] |
úterý velikonoční [12. dubna] a žádal od Rüsa na JMti bezpečenstvie před těmito
|
---|
[39] |
16*
|
---|