| [1] |
Dopisy z let 1435—1437. 1
|
|---|
| [2] |
bofi Lomnice sstüpili i holdy propustili, s jinými kusy v těch listech dotčenými: to
|
|---|
| [3] |
sme rádi slyšali; neb což by tobě k požitku přišlo, tohoť bychom vždy dobře přáli
|
|---|
| [4] |
a k tomu pomohli, kdež bychom mohli. A jakož pak píšeš a prosíš, abychme na
|
|---|
| [5] |
tvú starú službu spomínali a tvú záhubu opatřili c: věrný milý, chutně věděti máš,
|
|---|
| [6] |
že sme tvé služby věrné a stálé nezapomenuli, nébrž mámeť ji před očima a dobře
|
|---|
| [7] |
na ni myslíme, než věz, že sme tyto časy tak přemnoho peněz dobýti musili a velmi
|
|---|
| [8] |
nuzně, abychom toto kralovstvie naše upokojili; jakož si pak srozuměti mohl, že sme
|
|---|
| [9] |
tvé věci nemohli tak obmysliti; jakož jest vuole naše byla. Ale jednámyť nynie se
|
|---|
| [10] |
pány českými a jinými dobrými lidmi, kteří u nás v poselství sú, že bohdá všechny
|
|---|
| [11] |
věci k dobrému konci prijdú a že skoro u vás v Čechách budem, jakož pak ihned
|
|---|
| [12] |
šíře napíšem, a tu bohdá s tebů rozmluvime a tvú věc opatříme. A nemněj, bychme
|
|---|
| [13] |
tebe tak zapomenuli, nébrž máš na nás milostivého pána mieti. Pak jakož si nám
|
|---|
| [14] |
psal o Buriana a o tom příměří mezi vámi oc: co by Burian neb ti jeho učinili
|
|---|
| [15] |
mimo naše přikázanie, to by nám žel bylo; ale pro to vždy učiň své lepšie, neb
|
|---|
| [16] |
my opět napíšem a přikážem, aby přímiřie držáno bylo. Dán v Tatě na den svaté
|
|---|
| [17] |
Barbory panny let královstvích našich Uherského c ve XLIX, Římského v XXVI,
|
|---|
| [18] |
Českého v XVI a ciesařstvie v třetiem letě.
|
|---|
| [19] |
Ad mandatum domini imperatoris
|
|---|
| [20] |
Gaspar Slick miles cancellarius.
|
|---|
| [21] |
Nobili Ulrico de Rozemberg fideli nostro dilecto.
|
|---|
| [22] |
1484.
|
|---|
| [23] |
Císař Sigmund Oldřichovi z Rožmberka: aby Lomnice Janovi z Ústí hned postoupil. OD
|
|---|
| [24] |
V Praze 1437, 25. června. — Orig. arch. Treb. I. A. 1 Aa, 10 a.
|
|---|
| [25] |
Sigmund z božie milosti Římský cesař, vždy rozmnožitel říše, a Uherský,
|
|---|
| [26] |
Český oc król. Urozeny věrný milý! Jakož mezi námi úmluva se stala, žes uroze-
|
|---|
| [27] |
nému Janovi z Ústie, včrnému našemu milému, Lompnice se vším zbožím k tomu
|
|---|
| [28] |
príslušným krom rybníka velikého až do času mezi vámi umluveného postúpiti mčl,
|
|---|
| [29] |
toho se jest do sie chvíle nestalo. Avšak my všechny včci tobč jsme dokonali, což
|
|---|
| [30] |
jsme dokonati jmčli, i žádámeť toho s pilností, aby svrchupsanému Janovi v jeho
|
|---|
| [31] |
moc, když tento list opatříš [sic], toho Lompnického sbožie bez prodlenie a ottaho-
|
|---|
| [32] |
vánie všelikého postúpil, jakožs nám i jemu slíbil to učiniti; a věřímeť, že nás
|
|---|
| [33] |
o to dále starati nedáš. Dán v Praze ten úterý po svatém Janu Křtiteli božím let
|
|---|
| [34] |
království našich Uherského ос paddesátého prvého, Římského sedmecietmého, Če-
|
|---|
| [35] |
ského sedmnadctého a ciesařstvie v pátém letě.
|
|---|
| [36] |
Ad relationem Przibiconis de Clenowy.
|
|---|
| [37] |
Tenente sigillo Emerico de Marchaly magistro curie.
|
|---|
| [38] |
Urozenému Oldřichovi z Rozenberga věrnému našemu milému.
|
|---|
