Facsimile Lines

821

Page

[1]	4 let 1402 až 1405. 545
[2]	co přčkážel aneb přčkážeti chtčl, tehdy sč hrdla svého odsuzuji a čest a vieru sem
[3]	ztratil. Anebo nepostavil-li bych sč, když a kde by mi páni svrchupsaní aneb jich
[4]	posli kázali, tehdy kdež by mě zvěděli, mají mě vzieti za svého jistce a za pravého
[5]	zloděje, ješto cti i viery nemá a ješto sě hrdla odsûdil. A toho na svědomie pečet
[6]	Svü přivěsiti sem kázal k tomuto listu. A my Václav z Rechmberka, Aleš řečený
[7]	Kužel z Žeravic, Dětřich z Čeryn, Mikuláš řečený Cikán z Čelechovic a Matúš
[8]	z Lukovan také známe tiemto listem, že smy byli při tej úmluvě, a Divišovú prosbü
[9]	pečeti své s dobrů naší volí přivěsiti smy kázali k tomuto listu na svědomie té
[10]	smlúvy. A nezdržal-li by Diviš těch úmluv, jakož jsú svrchu psány, tehdy kdež by-
[11]	chom jej zvédéli, mámy jeho jieti a dáti urozeným pánóm svrchupsaným. A v to
[12]	sě Diviš sám nám podvolil svâ dobrû volí. Dán na Bechyni léta od božieho naro-
[13]	zenie tisíc čtyři sta čtvrtého léta, v tu neděli přěd svatů Mari Magdalenü.
[14]	K listu byly přivěseny čtyry pečeti nyní porouchané; více jich asi nebylo, poněvadž ani okraj pro
[15]	ně není proříznut.
[16]	61.
[17]	Václav, římský a český král, činí ujednání s Joštem, markrabím moravským, o náhradu za
[18]	pomoc a přidržení se jeho. (162).
[19]	Na Žebráce, 21. pros. 1405.
[20]	Wir Wenczlaw, von gotes gnaden romischer kunig, zu allen czeiten merer
[21]	des reichs vnd kunig zu Beheim, bekennen vnd tun kunt offenlich m. d. br. oc, das
[22]	wir mit wolbedachtem mute, gutem rate vnserr edeln vnd getrewen dem hochge-
[23]	bornen Josten, marggrauen zu Brandemburg vnd zu Merhern, vnserm liben vettern
[24]	vnd fursten, gelobt haben vnd geloben im bey vnsern kuniglichen worten vnd guten
[25]	trewen in craft dicz brieues an alles geuerde die nachgeschriben stücke vnd artikel
[26]	zu halden vnd zu volfüren:
[27]	Czum ersten, das wir im vmb sein schulde, die wir im schuldig sein, genug
[28]	tun wollen mit gelde oder mit pfantschaft in der masse, das er bey vns bleibe vnd
[29]	vns beholfen sey wider yderman, vnd das das also vermacht vnd verbürgt werde
[30]	zu bederseyt.
[31]	Item was wir dem egenanten vnserm vettern, marggraf Josten, in einer sum-
[32]	men geldes verpfenden, es sey clein oder gros, doruff sol von ym kein vfslag ge-
[33]	rechent noch geslagen werden, dann allein die summe, die doruff verschriben wurde.
[34]	Item das der egenante vnser vetter mit derselben pfantschaft wider vns nicht
[35]	tun sol, sunder vns beholfen sein, als oft vns des not were.
[36]	Item so sol der egenante vnser vetter die egenante pfantschaft, die wir im
[37]	verseczen, nicht ferrer verpfenden, verseczen oder verkauffen in dheineweis.
[38]	Archiv Český XIV. 69

Text view • Facsimile