| [1] |
|
|---|
| [2] |
Deväte, ktery by mistr robence na řemeslo přijieti měl, ten jistý robenec
|
|---|
| [3] |
aby lože dobrého a rodičuov a přátel dobrých a zachovalých byl, a vedlé let aby
|
|---|
| [4] |
vyšacován byl a mistry opatřen. Jest-li mlád v létech, aby v delšie léta slúžil; pakli
|
|---|
| [5] |
by let rozumějších, aby najméně ve čtyři léta zavázán byl, a aby uručil přátely
|
|---|
| [6] |
dobrými až do vystúpenie, a do cechu aby dal puol kopy grošuov.
|
|---|
| [7] |
Desáté, aby žádný zlatník mosaze Zádné nepozlacoval pod pokutü femesla.
|
|---|
| [8] |
Jedenádcté, kteréž by střiebro páleno bylo a v něm zaděláno bylo uvnitř
|
|---|
| [9] |
a zakryto železo nebo měď nebo jiná věc, to aby staveno bylo a mezi pány polo-
|
|---|
| [10] |
ženo a takovú pokutú to bylo opatřeno, pánuom polovici a do cechu polovici.
|
|---|
| [11] |
Dvanácté, budto že by zlatí ostřihováni nebyli [?] nebo grošové nebo penězi,
|
|---|
| [12] |
aby to bylo staveno a žádnému nebylo toho činiti dopuštěno.
|
|---|
| [13] |
Třinádcté, všeliký syn mistruov, kterýž se jest řemeslu buďto od otce
|
|---|
| [14] |
neb od jiného mistra učil a zachoval se poctivě řemeslu, ten má jmieti svobodu
|
|---|
| [15] |
k osazení bez zavázánie let služby, k nimžto jsú jiní tovaryši, kteříž mají v ře-
|
|---|
| [16] |
meslo přijati býti, zavázáni, jakož nahoře v devátém položení psáno stojí.
|
|---|
| [17] |
Ctrnddcté, kteréhoz by z mistruov pán Bůh smrti neuchoval a manželka
|
|---|
| [18] |
jeho po něm ovdověla, ta má jmieti krám otevřený a též právo, jakožto muž její
|
|---|
| [19] |
jměl jest; a kterýžby ji tovaryš pojal za manželku, ten má i jmieti bude též právo.
|
|---|
| [20] |
jakožto muž její jměl jest, ale mistrovstvie řemesla aby okázal, pečet aby udělal,
|
|---|
| [21] |
kalich a kámen aby zasadil, a listu zachovacieho aby dobyl a ten okázal; má také
|
|---|
| [22] |
uručiti pod patnádcti hřievnami střiebra za tři léta.
|
|---|
| [23] |
Patnádcté a poslední, poněvadž žádný nemuoZ lépe femesla napraviti
|
|---|
| [24] |
k lepšiemu stavu než jedno ti, ktož je umějí svýma rukama dělati a ustavičně
|
|---|
| [25] |
se tiem obchodie, protoz coz by se koliv časem, kterýž se vždy mění a v něm také
|
|---|
| [26] |
lidé smrtedlní, mistróm starším zdálo a vidělo ku poctivosti a k rozmnožení jich
|
|---|
| [27] |
řemesla, řáduov a práv i svobod jich zachovánie, ježto by bylo ku požitku dobrému
|
|---|
| [28] |
obecnému a k slávě této koruny i městu našemu, aby to bylo ode všech jich ře-
|
|---|
| [29] |
mesla zachováváno i pevně držáno, a v tom aby jim nebylo od žádného překáženo.
|
|---|
| [30] |
Toho na svédectvie a na potvrzenie pečet menší města našeho k tomuto listu při-
|
|---|
| [31] |
vésena. Jenž jest psán v pátek před hodem slavným Všech Svatých léta božieho
|
|---|
| [32] |
tisícieho čtyřstého sedmdesátého osmého.
|
|---|
| [33] |
40.
|
|---|
| [34] |
Král Vladislav potvrzuje artikule cechu hrnčířského.
|
|---|
| [35] |
1488, 18. října.
|
|---|
| [36] |
My Vladislav, kril Cesky, markrabie Moravský, Lucemburský a Slezský
|
|---|
| [37] |
kníže a Lužický markrabie, oznamujem tiemto listem všem, že předstoupili před nás
|
|---|
| [38] |
někteří starší řemesla hrnčířského z Nového města Pražského a ukázali jsou nám
|
|---|
| [39] |
61*
|
|---|
