EN | ES |

Facsimile Lines

821


< Page >

[1]
2 let 1458 1465. 477

[2]
viti, tehda jemu milost nemá odepřena býti. Toho na svědectvie i na potvrzenie
[3]
pečet menšie města našeho k tomu listu jest přivěšena. Jenž jest psán a dán v pon-
[4]
dělí druhý v puostě, léta božieho tisícieho čtyřstého šedesátého čtvrtého.

[5]
34.
[6]
Král Jiří zakazuje ševcům dělati špice u střevíců a škorní.
[7]
1464, 2. září.

[8]
Jiří, bohží milostí Český král a markrabě Moravský.

[9]
Poctivÿm purgmistruom a raddém Starého, Nového i Menšieho měst našich
[10]
Pražských, věrným našim milým.

[11]
Poctiví věrní naši milí! Přikazujem vám, abyšte všem ševcuom přikázali, aby
[12]
špicuov u třevíc i u škoren nedělali, a také žádnému svému nedopistéjte v špici
[13]
choditi; v tom naši vuoli naplníte. Dán u sv. Prokopa v neděli po světiem Jiljí léta
[14]
božieho oc LXIIII pod signetem prstena našeho.

[15]
35.
[16]
Výpověď konšelů Novoměstských v rozepři mezi mistry a tovaryši řemesla soukennického.
[17]
(14652) 5. října.

[18]
My Hynek z Luniekovic purgmistr, Jan ze Vzchodce, Jíra Majnuškovic, Jan
[19]
z domu někdy Haléřova, Jan Tatrman, Jan Bielý od hvězd, Petr Peniezek kramář
[20]
i jiní konšelé přísežní Nov. m. P., mocí zápisu tohoto známo činíme všem nynějším
[21]
i také budúcím, že když jsú se dály ruoznice a nesnáze veliké mezi všemi mistry
[22]
a staršími řemesla súkennického, spoluměšťany našimi s jedné, a mezi všemi tova-
[23]
ryši téhož řemesla s strany druhé, tak že tovaryšie všickni z svých verkštatuov
[24]
vstali jsú, nechtějíce u mistruov svých dölati, a předstúpivše před nás toužili na
[25]
mistry, a praviece, že by se jim proti řádu starodávniemu a právuom dálo; tehdy
[26]
my práva vydaná od předkuov našich i námi potvrzená mistruom soukenníkuom
[27]
svrchupsaným kázali jsme před sebü poloZiti, a je pfed stranama svrchupsanyma čísti,
[28]
ne k vuoli tovaryšuom, pokavadž samým mistruom a starším jsú dána i potvrzena,
[29]
je pilně znamenajíce a vážiece, takto jsme mezi nimi vyřkli: Najprvé, že všickni
[30]
tovaryšie řemesla svrchupsaného hodně měli by tresktáni býti pro takovü véc své-
[31]
volnú a výtržku, kterúž jsú mistruom' svým a starším učinili; z verkštatuov po-
[32]
vstavše, nám na prvé netúživše, a také že jsú učinili proti právuom, o nichžto
[33]
svrchu dotčeno jest; ale hlediece k lásce a k svornosti mezi stranami prvepsanými,
[34]
to jsme pominuli milostivě, přikazujíce přísně a tomu chtiece, aby se toho a tako-
[35]
vých věcí tovaryšie potomně nedopouštěli. Pakli by se kdy toho dopustili, že mají
[36]
od pánuov konšeluov tresktáni býti, jakož se jim viděti a zdáti bude; a mistři


Text viewFacsimile