[1] |
244 B. XIII. Dopisy nejvyšších hejtmanů krále a království Českého 1529—1531.
|
---|
[2] |
69.
|
---|
[3] |
Ústeckým a Litoměřickým: aby pod žádným přikrytím obilí ven ze země neprodávali.
|
---|
[4] |
Na hradě Pražském 1529, 28. října (f. 146 a).
|
---|
[5] |
Službu svú vzkazuji, moudří a opatrní přátelé milí! Oznamuji vám, že jest
|
---|
[6] |
mne správa došla, kterak byšte vy měli přes tu zápověď, která se jest vám od země
|
---|
[7] |
stala, obilé ven z země pouštěti, a to tak, když k vám do města Němci za XXti ff
|
---|
[8] |
koupi pfivezü, tehdy jim zase za sto ff obilé doprodáte a doluov że pouśtite. Jestliże
|
---|
[9] |
jest tak, tím jisti buďte, že vám to nikderakZ trpíno nebude, nébrž ještě já vás, i na
|
---|
[10] |
místě druhého pana hajtmana krále JMti království Českého, napomínám, přikazujíc,
|
---|
[11] |
že vy se vedle toho psaní, kteréž se jest vám ode vší země a pod pečetí zemskü
|
---|
[12] |
stalo, zachováte a těch obilí že z země ven pouštěti nebudete. Také vám oznamuji,
|
---|
[13] |
co se Beneše lodiníka spoluobyvatele vašeho dotýče, že jest koupil něco strychů je-
|
---|
[14] |
čmene v Roudnici, kteréhož jest sobě i něco na lodí naládoval, ten sem jemu pro-
|
---|
[15] |
pustiti rozkázal Roudnickým i pánuom Lithoměřickým na žádost vaši na ten zpuosob,
|
---|
[16] |
že jej on tu v Oustí sobě k potřebě své složiti má a jeho že dále pouštěti nemá,
|
---|
[17] |
leč by ta zápověď pominula aneb se o tom jak jinak poručilo. Protož vy to znajíce,
|
---|
[18] |
to při něm tak opatřte, aby toho ječmene dále do Němec a ven z země nepouštěl.
|
---|
[19] |
Kdež o vás nepochybuji, než že vy se tak, jakž vám píši, zachováte. Dán na hradě
|
---|
[20] |
Pražském, ve čtvrtek den sv. Šimoniše a Judy, apoštoluov božích, léta páně M*V“XXIX?.
|
---|
[21] |
Radslav Beřkovský z Šebířova oc.
|
---|
[22] |
Moudrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Oustí nad Labem, přáteluom
|
---|
[23] |
milým. V táž slova Litoměřickým.
|
---|
[24] |
70.
|
---|
[25] |
Žateckým: aby v ustanovený den stáli před hejtmany v rozepři s Kateřinou Truhličkovou.
|
---|
[26] |
Na hradě Pražském 1529, 28. října (f. 146 a).
|
---|
[27] |
Službu svú vzkazuji, moudří a opatrní přátelé moji milí! Psaní, kdcréž ste
|
---|
[28] |
mně a druhému panu hajtmanu krále JMti královstvie Českého učinili, co se Kate-
|
---|
[29] |
řiny Truhličkové, spolusousedy vaší, dotýče, že by nám (o ten koník vraný, kterýž
|
---|
[30] |
jest jí Adam Zima dal), správu omylnú učinila, a ta že se tak vskutku a v pravdě
|
---|
[31] |
nenejde, abyšte vy jí co měli svévolně mimo pořad práva bez obvinění rozkázati vzíti,
|
---|
[32] |
jakž též psaní vaše a výmluva to v sobě všecko šíře ukazuje a zavírá, čemuž sem
|
---|
[33] |
vyrozuměl. I věztež, přátelé milí, že my žádnému, kdož se oč k úřadu našemu uteče
|
---|
[34] |
a čeho žádá, slušně jemu toho odepříti nemůžem, jakož se jest i táž Kateřina Tru-
|
---|
[35] |
hličková, spolusouseda vaše, též utekla a za to obeslání požádala, kteréhož sme jí
|
---|
[36] |
slušně odepříti nemohli. Než onať to dobře ví, pravú-li jest správu nám dala čili
|
---|
[37] |
omylnü, toho my nevíme. Než když ta věc k slyšení před nás přijde, ta se věc
|
---|
[38] |
spravedlivě rozváží.
|
---|