| [1] |
160 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva 2 Hokmitála 1508— 1535.
|
|---|
| [2] |
povstalo, snad by mnozí nevěděli, kto by s kým byl. Neb jsem i o tom rozprávku
|
|---|
| [3] |
slýchal, že někteří fiekévali ku pánu svému: „Toť zachovám, což zachovati mám,
|
|---|
| [4] |
než coz se viery dotýče, v tom nejsem povinen poslůchati žádného“ ; ješto pod ta-
|
|---|
| [5] |
kovými slovy mnoho se zavierá a nemálo přikrývá, neb snad někto domnievá se,
|
|---|
| [6] |
kdyby zle činil, že má jemu to za dobré položeno býti, ješto takoví mohli by sc
|
|---|
| [7] |
mnoho mýliti na tom. Pak ten Šimon Firbas, nožieř, byl jest dávno podezřien
|
|---|
| [8] |
v bludiech, když ještě byt svuoj v Horazdéjovicich mél, kterýž se před vámi soudil
|
|---|
| [9] |
se panem Bretislavem Švihovským, a naději se, že skrze někoho i erb sobě zjednal*);
|
|---|
| [10] |
a potom byl na Poděbradech nějakým úředníkem, než kde nyní jest, toho neviem;
|
|---|
| [11] |
nežli nebude-li takový lechký člověk ztrestán z poručení krále JMti anebo od vás
|
|---|
| [12] |
pánuov hajtmanuov, tehdy snad i jiní o takovéž anebo o větší věci budou se po-
|
|---|
| [13] |
kůúšeti. A jestliže tuto píši co nepotřebně, račte odpustiti, než činiem to upřémným
|
|---|
| [14] |
křesťanským úmyslem, že bych rád, v čemž jest neřád, aby byl k nápravě přiveden.
|
|---|
| [15] |
|
|---|
| [16] |
Urozenému pánu, panu Jindřichovi Berkovi z Dubé a na Dřevenicích, krále JMti
|
|---|
| [17] |
a královstvie Českého hajtmanu, panu přieteli mému milému.
|
|---|
| [18] |
1049.
|
|---|
| [19] |
Paní Elšce z Smiřic o sporu se Zikmundem Smiřickým oc.
|
|---|
| [20] |
Na Blatné 1533, 2. června. Souč. opis v awch. Třeboň. tern. nepag. a ne&ísl.
|
|---|
| [21] |
Službu svú vzkazuji, urozená paní, paní sestra má milá. Byšte se dobře měly
|
|---|
| [22] |
a zdrávy byly, toho bych vám věrně přál. Psaní, kteréž jste mi učinily, což se pana
|
|---|
| [23] |
Zykmunda, bratra vašeho, dotýče, tomu jsem porozuměl. I račte věděti, že podle mé
|
|---|
| [24] |
paměti muožeme ještě hojemstvie vzíti; a když buohdá bude při sv. Jeronymu, tu
|
|---|
| [25] |
s boží pomocí to k konci podle řádu apráva povedeme, a podle našich spravedlivostí,
|
|---|
| [26] |
když toho neobmeškáme, směl bych o tisíc kop gr. č. založiti se, že buohdá právi
|
|---|
| [27] |
zuostaneme. A o tom šíře nyní psáti zanechávám, až, dá-li pán Buoh, do našeho spolu
|
|---|
| [28] |
na hradě Pražském shledání, kteréž pán Buoh všemohúcí rač dáti, paní sestra má
|
|---|
| [29] |
milá, šťastně a ve zdraví. Datum ut supra.
|
|---|
| [30] |
Urozené paní, paní Elšce z Smiřic sc, paní sestře mé milé.
|
|---|
| [31] |
Jakož jsem vás, paní sestra má milá, žádal, což se peněz dotýče: i prosím
|
|---|
| [32] |
vás, že na tento čas mi pohodlé učiníte, jakož také Janovi Švábovi poručil jsem
|
|---|
| [33] |
o to s vámi mluviti; a což y tom pro mne učiníte, aneb i prvé učinily jste, račte
|
|---|
| [34] |
tomu duověřiti a muožete, že vám se toho rád přátelsky odplatiem.
|
|---|
| [35] |
*) Šimon Firbas z Husince.
|
|---|
