| [1] |
130 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva z Rošmitála 1508— 1535.
|
|---|
| [2] |
měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Muoj milý pane přieteli! Zdálo mi se
|
|---|
| [3] |
vám toto oznámiti, že jest paní Kostková, vdova, učinila psaní panně Elšce, dceři své,
|
|---|
| [4] |
než toho neviem oč. Nežli jestliže jest o to psala, oč jste s ní podle žádosti mé
|
|---|
| [5] |
mluvili, aby se ta věc tvrdila a v tom překážky neměla, tehdy byl bych toho vděčen
|
|---|
| [6] |
i také skutečně to vyplnil, což jsem vám oznámil, i také ve všem se přátelstvie ku
|
|---|
| [7] |
paní zachoval. Než tomuto jsem porozuměl, čehož mi se nezdálo před vámi tajna
|
|---|
| [8] |
učiniti, jako by paní k tomu namítala, že by pannu Elšku na Litomyšli ráda viděla,
|
|---|
| [9] |
dotazujíci se, brzo-li tam pojede, ač snad o to nepsala, nežli spíše vzkázala. I zdá-li
|
|---|
| [10] |
se vám, pane přieteli muoj milý, něco sami od sebe paní Kostkové o to napsati
|
|---|
| [11] |
anebo vzkázati, to již k vašemu rozvážení připouštiem, nebo mi se proto vzdy
|
|---|
| [12] |
zdá, kdyby tak bylo, že by radši pannu Elšku viděla jinde nežli na Blatné, že by to
|
|---|
| [13] |
nebylo přátelsky ani náchylnost ta, kteráž k tomu spřieznění přátelskému náleží.
|
|---|
| [14] |
A pän Buoh vsemohûci raë dáti, pane přieteli muoj milý, abychme se spolu šťastně
|
|---|
| [15] |
a ve zdraví shledali. Dán na Blatné v uoterý před hodem slavným Božieho na nebesa
|
|---|
| [16] |
|
|---|
| [17] |
Urozenému pánu, panu Michalovi Slavatovi z Chlumu z KoŚmberka a na Kostelci oc,
|
|---|
| [18] |
panu přieteli mému milému.
|
|---|
| [19] |
Jakož jste mi také, pane přieteli muoj milý, psali, což se koní dotýče: i ač
|
|---|
| [20] |
ten kuoň od Arnošta lantfojta jest ještě na hříběcí nemocen, než ta jest naděje, že
|
|---|
| [21] |
bych jej vám mohl poslati v témždni; i zdá-li se vám, že by v čas býti mohl,
|
|---|
| [22] |
tehdy jej rád pošli. A což se Straky dotýče, mám za to, že by ne velmi zbuojněl;
|
|---|
| [23] |
než proto, kterak se vám zdá, tak rád učiniem v tom ve všem i syn muoj. A co jest
|
|---|
| [24] |
v tom vašeho úmyslu, žádám, oznamte mi to při tomto poslu,
|
|---|
| [25] |
995.
|
|---|
| [26] |
Petrovi Sudovi z Řenec o půjčce peněz.
|
|---|
| [27] |
Na Blatné 1533, 20. května. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. a nečíslov.
|
|---|
| [28] |
Sluzbu svii vzkazuji, urozený a statečný přieteli milý! Což se toho jednání
|
|---|
| [29] |
mezi námi o Teplici dotýče, i jistě bych rád tiem neprodléval, nežli v pravdě neznám
|
|---|
| [30] |
toho, aby beze mne kto jiný mohl to s tebú na místě postaviti; nežli buohdá budu
|
|---|
| [31] |
na hradě Pražském brzo některý den po těchto suchých dnech, i tu bychme mohli
|
|---|
| [32] |
mezi sebú jednati a, dá-li pán Buoh, dokonati. A což se peněz dotýče mně puojčení,
|
|---|
| [33] |
toto jest v tom pfi mné, Ze bychme predse jednali mezi éasem nynéjsiem a svatým
|
|---|
| [34] |
Havlem, což se Teplice dotýče; a jestliže brzo dokonáme, tehdy dobře, neb na tento
|
|---|
| [35] |
čas žádných tam zvláštniech duochoduov není, jakž jest sv. Jiří minulo, leč. budou-li
|
|---|
| [36] |
se začínati o svatém Janu, ješto aby se tiem jednániem několiko nedělí prodlelo,
|
|---|
| [37] |
neznám na tom na duochodech žádné ujmy, ač i tomu by se cesta najíti mohla,
|
|---|
| [38] |
aby i v tom žádná ujma nebyla tobě ke škodě. Pakli bychme se vždy o to, ač té
|
|---|
