| [1] |
120 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Eva z Rožmitála 1508— 1535,
|
|---|
| [2] |
jsem té naděje, že se tak zachovají, kterak jsem jemu psal a skrze tebe oznámil.
|
|---|
| [3] |
Než proto těch peněz nedávaj, aží oznámiem; než bude-li zvláštní toho potřeba pro
|
|---|
| [4] |
tvú mateř aneb proč pro jiného, aby z té summy, bude-li těch peněz ППС В gr. č.,
|
|---|
| [5] |
mohl od nich vziti pro takovü potřebu az do Lti ff gr. &, k tomu svoluji. A budes-li
|
|---|
| [6] |
mieti peníze od Bachtle, daj z toho panu Koséteckému XXX (P gr. č., jakżt jsem
|
|---|
| [7] |
prvé poručil; než proto prvé pošli jemu tento list ode mne, kterýž jemu svědčí.
|
|---|
| [8] |
A co mi bude syn muoj psáti při penězích, pošli mi to psaní po tomto poslu, jestliže
|
|---|
| [9] |
|
|---|
| [10] |
Měl jsem nyní mnoho psaní, i neviem, pozapomenul-liť jsem nač potřebného
|
|---|
| [11] |
odpovědi dáti, i jestliže bych co takového pominul, muožeš mi to při tomto poslu
|
|---|
| [12] |
psaniem pfipomenüti. Jakož jsi mi také noviny psal, což se říše a Uhruov dotýče:
|
|---|
| [13] |
i myť jsme svolili na Turky pomoc učiniti. I rač pán Buoh všemohúcí všecko v dobré
|
|---|
| [14] |
obrátiti, než to bych rád věděl, předse-li k nám se Turci přibližují, čili se zase
|
|---|
| [15] |
obracejí, neb se nejednostajně někteří v tom srovnávají.
|
|---|
| [16] |
982.
|
|---|
| [17] |
Jindřichovi Tunklovi z Brníčka o výpravě proti Turku oc.
|
|---|
| [18] |
Na Teplici 1532, 2. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. č. 3990.
|
|---|
| [19] |
Urozený pane, pane a švagře muoj milý! Byšte se dobře měli a zdrávi byli
|
|---|
| [20] |
i se pani sestrů mú milú a se vším domem vašiem, toho bych vám věrně přál. Muoj
|
|---|
| [21] |
milý pane švagře! Což se vás, paní sestry mé, a pana Jana, syna vašeho a ujce
|
|---|
| [22] |
mého dotýče, již vás buohdá v tom opatřiem podle vaší žádosti, což se Turkuov
|
|---|
| [23] |
dotýče, a spolu s mými žoldnéři, dá-li pán Buoh, vypraviem při času sv. Vavřence
|
|---|
| [24] |
konečně. Takéť již někteří Čechové vypravili jsü se a ještě se vypravují, i také
|
|---|
| [25] |
některá knížata z říše, jakž slyšeti, posélají, jakož lidé knížete Jiřího Saského měli
|
|---|
| [26] |
by také, kterak jsem z JMti psaní srozuměl, již jako na každý den mimo Krupku
|
|---|
| [27] |
táhnüti. O Turcích neviem vám co jistého psáti, neb jsú o tom rozličné noviny, též
|
|---|
| [28] |
jako prvé; a jakž kolivěk jest, o tom držiem, ktož co ve jmeno boží pro víru svatů
|
|---|
| [29] |
kfestanskü dobrym úmyslem učiní, že neztratí odplaty své. Jakož jste mi také psali,
|
|---|
| [30] |
pane švagře muoj milý, že tohoto času máte mnoho činiti s psaniem a také s jinü
|
|---|
| [31] |
prací pro Turky: i bojím se, že se také časem něco nadarmo papíru skazilo, než
|
|---|
| [32] |
tohoť já neviem, prvé-li chce obháněti císař Turecký Vídeň, čili my Budín aneb
|
|---|
| [33] |
něco dále; než snad se to brzo zvie, než to pán Buoh obrátiti ráčí.
|
|---|
| [34] |
Což se pana markrabie korferšta JMti dotýče, snad ráčí tím větší pomoc
|
|---|
| [35] |
učiniti podle říše na Turky, a tudy že jest to pominuto, co by JMt učiniti měl
|
|---|
| [36] |
z toho, co ráčí mieti v Lužicích. A abych vás nepotřebně dlúhým psaniem neza-
|
|---|
| [37] |
neprazdňoval, tiemto nyní tyto věci zavierám podle oné přípoviedky, že se lidé znají
|
|---|
| [38] |
po řeči a hovada po čichu.
|
|---|
