[1] |
88 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
|
---|
[2] |
abych vám summy puojčil. Muožte znáti a znáte, že se na mne na tento čas velké
|
---|
[3] |
a znamenité věci valí a znamenitě peněz potřebuji, a služebníkuov sem na se mnoho
|
---|
[4] |
přijal, ješto jim znamenitá summa vycházeti muší, a snad ještě jich víc muším přijíti.
|
---|
[5] |
Než kdyby Pán Buoh tu věc upokojiti ráčil, jistě v tom i v jiném, což jest mi možného,
|
---|
[6] |
všecko pro vás rád učiním. Dán na Třeboni, v středu po první neděli postní, léta
|
---|
[7] |
páné XVCXXV*. Jindřich z Rozmberka a na Krumlově.
|
---|
[8] |
Urozenému panu Janovi Borňovi ze Lhoty a na Míkovicích, příteli mému milému.
|
---|
[9] |
1451.
|
---|
[10] |
Král Ludvík Jindřichovi z Rosenberka: o sporu mezi Janen Grenauerem a Budějovickými.
|
---|
[11] |
V Budíné 1525, 30. Mart. Orig. II. 81. 1.
|
---|
[12] |
Ludvík z božie milosti Uherský, Český král a margkrabic Moravský oc.
|
---|
[13] |
Urozený věrný náš milý! Vznesl jest na nás slovutný Jan Grenaur z Křenového,
|
---|
[14] |
věrný náš milý, kterak by jemu opatrní purgmistr a konšelé i všecka obec města
|
---|
[15] |
Budějovic Českých, věrní naši milí, v statku jeho překážku činili mimo smlouvu,
|
---|
[16] |
kteráž jest se mezi týmiž Budějovskými a slovutnými Mikulášem Štrabochem a Jiříkem
|
---|
[17] |
Wajs, věrnými našimi milými, stala, kdež on Jan Grenaur praví se míti právo a spra-
|
---|
[18] |
vedlnost ke všem věcem v též smlúvě dotčeným, a že oni Budějovští přes tu smlúvu
|
---|
[19] |
nepřestávají jemu mnohých nevolí činiti; proše nás v tom za opatření spravedlivé.
|
---|
[20] |
Kdež my nechtíce, aby komu mimo spravedlivost jaká obtížnost díti se měla, protož
|
---|
[21] |
jsme tebe v té věci za kommisaře našeho, vedle urozeného Adama z Hradce naj-
|
---|
[22] |
vyššího kancléře královstvie Českého, a statečného Jakuba z Vřesovic na Valči, pod-
|
---|
[23] |
komořieho téhož královstvie Českého, věrných našich milých, zvoliti ráčili, porou-
|
---|
[24] |
čejíce s pilností, abyšte společně se snesouc, jeho Grenaura a Budějovské, z tohoto
|
---|
[25] |
poručení našeho, před se neprodlévajíc obeslali, a vyslyšíc je s obú stran, mezi nimi
|
---|
[26] |
o tu věc na místě našem konec učinili. Kdeż o tobě nepochybujem, než Ze se tak
|
---|
[27] |
i s týmiž Adamem a Jakubem zachováš, znaje, že v tom rozkázání naše naplníš.
|
---|
[28] |
Neb jsme o to týmž Budějovským psáti i témuž Grenaurovi poručiti ráčili, když od
|
---|
[29] |
vás jim rok položen bude, aby se tak zachovali. Dán na Budíně, ve čtvrtek po
|
---|
[30] |
neděli, jež slove Letare, leta 9e XXV“, krélovstvie našich Uherského a Českého devátého.
|
---|
[31] |
|
---|
[32] |
Urozenému Jindřichovi z Rozmbergka, na Krumlově, věrnému našemu milému.
|
---|
[33] |
1452.
|
---|
[34] |
Oldřich Španovský Jindřichovi z Rosenberka: o vedení vody na rybník.
|
---|
[35] |
V Zel& 1525, 8. April. Orig. II. 14, 1c.
|
---|
[36] |
Urozený pane, pane mně příznivý! Službu svú VMti vzkazuji. Napřed zdraví,
|
---|
[37] |
při tom jiného všeho dobrého, toho bych VMti věrně rád přál. Pane milý, VMti za
|
---|