[1] |
|
---|
[2] |
dvora dáti 4 kopy gr. Tu seděli před pecmi, a dělali sme rudu Rouskú ve čtvrtek
|
---|
[3] |
za Benéška úředníka, když u nás byl první týden. A Benéšek byl pod druhým kor-
|
---|
[4] |
panem, když krále přidávali kyzu haledně; pak nevím, slyšel-li je to von čili nic.
|
---|
[5] |
Petr, učiniv přísahu sc, pověděl: Toho sem já svědom, že seděl pán na sto-
|
---|
[6] |
lici s Pellantem; i rozprávěl pan Vít Pellantovi a stýskaje sobě, že má málo uhlé.
|
---|
[7] |
Pellant jemu tu mluvil: Pane Víte, nestýskejte sobě, však bude uhlé dosti, nebo
|
---|
[8] |
pan hofmistr a urburéř vzal smlúvu s volencem, a že jemu dali 4 kopy gr. se dvora.
|
---|
[9] |
A byl tehdáz Benéšek úředník v huti, kdy Pellant přišel pod druhý korpan a při-
|
---|
[10] |
dávali krále: to bylo ve čtvrtek.
|
---|
[11] |
Duchek šmelcíř, učiniv přísahu podle práva oc: Já jiného nevím nic, než
|
---|
[12] |
když se počel Vít hádati s Pellantem, že by to Pellant Vítovi pravil, ale Pellant
|
---|
[13] |
jest jemu toho přel, že jest nepravil; i přišel k tomu Matěj hutkapéř a řekl Pellan-
|
---|
[14] |
tovi: Milý brachu, proč toho příš? všaks nám to pravil, my se tebe za to nežá-
|
---|
[15] |
|
---|
[16] |
Jira Pirůžek, učiniv přísahu sc pověděl: Tak když Pellant přišel do huti,
|
---|
[17] |
i sedl na stolici, i dal se s panem Vítem v řeč. A řekl Vít Pellantovi. Však ty
|
---|
[18] |
Pellante víš, žes mi to pravil, že se jest stala smlúva s hanykéři vo uhlé. Tehdy
|
---|
[19] |
Pellant panu Vítovi toho odpíral, že toho není, bych já to tobě mluvil. I přišel
|
---|
[20] |
k tomu Matěj hutkapéř té chvíle, řekl Pellantovi: Proč příš? všaks to mluvil, já
|
---|
[21] |
sem to vod tcbe slyšel, a nežádal sem tě, aby ty to nám mluvil, ani pan Vít.
|
---|
[22] |
Prokop ouředník, učiniv přísahu podle práva эс, pověděl: že sem slyšel od
|
---|
[23] |
Matěje z dolejšího města, který má Trubačku, že pravil, že by slyšel vod Pellanta,
|
---|
[24] |
že by jim Pellant pravil, že sú dali volenci 4 kopy gr.
|
---|
[25] |
Svědomí Pellantovo: Duchek šmelcíř, učiniv přísahu podle práva k svě-
|
---|
[26] |
domí, pověděl: že já nic jiného nevím co praviti, neZ co sem včera pravil. Když
|
---|
[27] |
se Pellant s Vítem hádal, že by Pellant to Vítovi pravil, tu sobě v vůči mluvili,
|
---|
[28] |
a Pellant jemu toho odpíral, že jest toho nemluvil. A Matěj hutkapéř mluvil k Pel-
|
---|
[29] |
lantovi: Proč příš, všaks to mluvil! Ale já sem neslyšel nic od žádného, ani vod
|
---|
[30] |
Pellanta ani vod Víta, než od Matěje hutkapéře.
|
---|
[31] |
Prokop úředník, učiniv přísahu sc, pověděl: To vím, že sú spolu seděli před
|
---|
[32] |
korpanem na stolici; než já nevím, co sú voni spolu mluvili, já sem jich neposlúchal.
|
---|
[33] |
Jan Hluchý úředník, učiniv přísahu sc, pověděl: Když bylo ráno v pondělí,
|
---|
[34] |
když sem šel k Šusterkovi do mastného rošthúzu, i přišel za mnú štyvradéř Polák,
|
---|
[35] |
a Šusterck také přišel, pravíce tak, že by měli to slyšeti vod Pellanta, že bych já
|
---|
[36] |
při tom byl a že bych také tu řeč vod něho slyšel. A já sem jim toho vodepřel, že
|
---|
[37] |
sem toho vod něho neslyšel, aby von s nimi kdy co mluvil ani voni s ním. A tak
|
---|
[38] |
pravíce, že tu věc povíme Vítovi. A já sem k nim učinil řeč: Proč to mluvíte?
|
---|
[39] |
Kéž ste o to prve mluvili, než se jest to rozneslo! Potom přijel v pátek Vít k Šu-
|
---|