| [1] |
|
|---|
| [2] |
rabusi 22 vozüv z našeho miléře, a žádných sem já na ně peněz nebral; a dal sem
|
|---|
| [3] |
rabuši Vackovi na 7 vozův.“ A von jest tu rabuši ukázal před panem hofmistrem
|
|---|
| [4] |
a úředníky; Martin pravil, že jest ta.
|
|---|
| [5] |
Odpor: Paní Dorota zlatnice odpor učinivši, pověděla: „Pane hofmistře, pane
|
|---|
| [6] |
urburéři, páni úředníci milí! Bůh ví, že já toho dřeva nemám, aniž ве k ní můž která
|
|---|
| [7] |
hůl trefiti k tomu podobná.“ Odkládajíci se na štivradéře, že von řezal; a na to
|
|---|
| [8] |
|
|---|
| [9] |
Štyvradéř před pány úředníky, panem hofmistrem, panem urburéřem oc
|
|---|
| [10] |
pověděl: „Když Vacek přišel do huti ke mně, řekl mi: Štivradéři, přišel sem k tobě,
|
|---|
| [11] |
že mi se rabuše nemůž trefiti na 7 vozův. A já sem jemu řekl: Vokaž mi ji. A on
|
|---|
| [12] |
vyněl ji z šátku; a já na ni pohleděl, řekl sem: Zdá mi se, že sem dal hůlku po-
|
|---|
| [13] |
dobnú paní k tomu. I šel sem s ním k pani, a vohledal sem všecky rabuše, i noc-
|
|---|
| [14] |
mohla mi se trefiti žádná. To Bůh zná. Než k tomu se znám, že sú spolu smlúvu
|
|---|
| [15] |
měli po 20 groších. Než já nevím, má-li ji doma, čili nemá; toho já nesmím mluviti.“
|
|---|
| [16] |
Svědomí Doroty zlatnice: Matěj uhléř [z] Zbraslavic, přijav to pod
|
|---|
| [17] |
tu svü pfísahu, kterüZ má na konšelství, pověděl: „Nejprv když sme přišli, nechtěla
|
|---|
| [18] |
nám peněz dáti. Poslala po pana Jiříka, svrchního hutrejtéře, i vzala huole, z kterých
|
|---|
| [19] |
rabuše dávala před úředníka a tovařiše naše, uhléře; i okázala nám paní Dorota
|
|---|
| [20] |
hůl [sic], z kterých nám platila. Já sem své rabuše nejprv vyložil, i trefily mé všecky
|
|---|
| [21] |
rabuše, i neostalo těch rabuší jedně na tři vozy, mně .na dva a Váňovi do Hetlína
|
|---|
| [22] |
na jeden, z těch všech rabuší. Než která jest rabuše byla na těch 7 vozův, té je tu
|
|---|
| [23] |
nebylo na těch holech. A to jest před námi oznámila, že ste spolu vezli, a spolu
|
|---|
| [24] |
sem vám zaplatila, a mně nejposléz.“ Actum dominica Esto michi ten pátek po svatém
|
|---|
| [25] |
Matěji apoštolu 1512. [27. února 1512.]
|
|---|
| [26] |
Svědomí druhé: Jiřík Kunšův starší z úředníkův, přijav to na svů přísahu,
|
|---|
| [27] |
kterúž má od krále JMti na svůj úřad, toto pověděl: Že jest paní Dorota zaplatila
|
|---|
| [28] |
s rabuší sedmi uhléřóm, kterýmž mi jest osvědčila a mne zavolala k tomu placení.
|
|---|
| [29] |
Zaplatila jim z sedmi rabuší a pozůstala jednomu ještě 55 gr.; ty sem já napsal
|
|---|
| [30] |
svú vlastní rukú na tabuli černé. I přikládal sem ty rabuše všecky k těm vrubům,
|
|---|
| [31] |
které má paní Dorota, i směřoval sem je, i trefily sú se; a vona jest jim zaplatila.
|
|---|
| [32] |
A ještě pozůstalo na těch rabuších dvě rabušce malé po jednom vozu; i řekla jest:
|
|---|
| [33] |
Když sem s těch rabuší zaplatila, také, když přijdú, i těm zaplatím. A těch vrubóv
|
|---|
| [34] |
|
|---|
| [35] |
Výpověď: Tu pán JMt pan mincmejstr, pan hofmistr, urburéř s pány úřed-
|
|---|
| [36] |
níky, vyslyševše žaloby a odpor i svědky váživše, toto v tom vypovídají: Poněvadž
|
|---|
| [37] |
Vacek podle své žaloby to pokazuje, že jest tu rabuši štyvradéř páně Dorotin Martinovi
|
|---|
| [38] |
dal, a Martin to vysvědčuje, že jest to ta rabuše na sedm vozův, kterúž jemu štyvradéř
|
|---|
| [39] |
dal; a Tůma praví, že jest to viděl, že jest štyvradéř tu rabuši Martinovi dal; a paní
|
|---|
