[1] |
|
---|
[2] |
souce vně, tak svědomím, pokudž jim potfeba, opatfili, vinil-li by je kto z čeho,
|
---|
[3] |
se vyvézti mohli; a protož píšem již jmenovanému panu Jiříkovi Popelovi, když byšte
|
---|
[4] |
koli ty lidi poddané své vyručiti chtěli, aby je vám, všakž tak, každého jednoho
|
---|
[5] |
pod C (P gr. éeskych na postavení, dal. A protož pan Popel maje od nás takové
|
---|
[6] |
poručení, nepochybujem, když toho požádáte, že je vám na rukojmie vydá. Dat f. IIT.
|
---|
[7] |
ante Simonis et Jude, anno 1530. Jan z Wartum., Wolfart Plan.
|
---|
[8] |
Uroz. pánu, panu Janovi z Walštejna a na Oujezdě, pánu a příteli našemu milému.
|
---|
[9] |
337.
|
---|
[10] |
Jiřímu Popelovi z Lobkovic: že o nesnázích, které se do Čech z Míšně dějí, psali již králi.
|
---|
[11] |
B. m. 1530, [25. října] (f. 56 b).
|
---|
[12] |
Službu svú vzkazujem, urozený pane, pane a příteli náš milý! Kdež jste nám
|
---|
[13] |
psaní učinili, co se nepřítele vašeho, který se v Míšni přechovává, dotýče, i těm
|
---|
[14] |
cedulem do listu vloženým, všemu sme vyrozuoměli sc. V pravdě, pane a příteli náš
|
---|
[15] |
milý, že jsme již tolik do Míšně psali, že již nevíme psaním co více dobře spuosobiti !
|
---|
[16] |
Než také jsme o to rozmlúvajíc, u sebe za dobré poznali, abychom o to i o jiné,
|
---|
[17] |
jaké se obtížení z Míšně do královstvie děje, psaní jsme o to JMKské učinili
|
---|
[18] |
a JMti o tom správu dali. Kdež jsme tohoto dne takové psaní JKMti učinili a již
|
---|
[19] |
posla vypravili. Než zdání by našě bylo, pane a příteli milý, abyšte vy proto neob-
|
---|
[20] |
meškávali a po něm své posly měli, kteříž by ho v některém městečku neb kdežkoli
|
---|
[21] |
jinde postihli, ješto by naň práva žádati mohli. A jestli tu právo naň puštěno ne-
|
---|
[22] |
bylo anebo jím se ujistiti nechtěli, byla by již skutečná příčina uznána k přechová-
|
---|
[23] |
vání. Dat. ut supra. Jan z Wart., Wolfart.
|
---|
[24] |
Urozenému pánu, panu Jiříkovi Popelovi z Lobkovic a na Bílině, pánu a příteli
|
---|
[25] |
|
---|
[26] |
338.
|
---|
[27] |
Témuž: aby na rukojmí propustil lidi pana Jana z Waldšteina.
|
---|
[28] |
B. m. 1530, [25. října] (f. 57 a).
|
---|
[29] |
Službu svú vzkazujem, urozený pane, pane a příteli náš milý! Kdež jste na
|
---|
[30] |
žádost a poručení nejvyššího pana písaře, spolu hajtmana a spolu tovaryše našeho,
|
---|
[31] |
některé podezřelé osoby, co se přechovávání a fedruňku Vilíma Doupovce dotýče,
|
---|
[32] |
vyzdvihnûti dali, vděčně od vás přijímáme. Nebo to panu písařovi jakožto jednomu
|
---|
[33] |
hajtmanu, poněvadž jest v tom kraji byl a skutek se v tom kraji stal, že jest Václav
|
---|
[34] |
Lekeš spolu s jinými od Doupovce jat, dobře náleželo vám nebo jinému osoby po-
|
---|
[35] |
dezřelé poruciti vyzdvihnüti. A což jste koli na poručení téhož pana písafe v tom
|
---|
[36] |
účinili, slušně a spravedlivě jste se zachovali. Avšak poněvadž pan Jan z Walštejna
|
---|
[37] |
o některé osoby nám píše, pokládajíc je za lidi své, a že by je vyručiti chtěl, protož
|
---|
[38] |
51*
|
---|