[1] |
322 B. XIII. Dopisy nejvyšších hejímanů krále a království Czskóho 1529—1531.
|
---|
[2] |
dán byl, abyšte vy k němu se podle práva vašeho, jak se při trápení takových zlo-
|
---|
[3] |
činců děje, zachovali. A jestliže by potom jaká toho další byla potřeba, tehdy nám
|
---|
[4] |
to psaniem svým oznámíte. Dán na hradě Pražském, v pondělí před sv. Vítem, léta
|
---|
[5] |
oc XXXV. Jan z Wartumberka oc, Vojtěch z Pernšteina oc,
|
---|
[6] |
Radslav Befkovsky oc, Wolfart Planknar oc.
|
---|
[7] |
Opatrnÿm purkmistru a radé města Střiebra, přáteluom milým.
|
---|
[8] |
192.
|
---|
[9] |
Hanušovi hraběti z Hardeku: aby své poddané při glejtu, kterýž mají, zachoval.
|
---|
[10] |
Na hradě Pražském 1530, 15. června (f. 31. a).
|
---|
[11] |
Službu svú vzkazujem, urozený pane, pane příteli náš milý! Jakož smc vám
|
---|
[12] |
suplikací poslali, kterúž nám poddaní vaši dodali, z niež ste porozométi mohli, kterak
|
---|
[13] |
ti poddaní vaši, majíce klejt svobodný před mocí, ale ne před právem, obávají se,
|
---|
[14] |
aby na ně mimo jich glejt saženo nebylo sc. I protož my vás napomínáme a z úřadu
|
---|
[15] |
našeho s pilností poroučíme, abyšte vy ty poddané vaše při tom glejtu držali a za-
|
---|
[16] |
chovali bez přerušení, až do té pře mezi vámi s obú stran vykonání, tak aby oni
|
---|
[17] |
toho glejtu svobodně a bez překážky všelijaké užiti mohli. Kdež o vás jiné víry ne-
|
---|
[18] |
jsme, než že se tak, jakž vám píšem, zachováte. Dán na hradě Pražském, v středu
|
---|
[19] |
den sv. Víta, léta páné M?VCXXX*. Jan z Wartumberka oc,
|
---|
[20] |
Vojtéch z Pern&teina oc, Radslav Befkovsky oc, Wolfart Planknar oc.
|
---|
[21] |
Urozenému pánu, panu Hanušovi hraběti z Hardeku a z Mochtlantu a na Kladèté,
|
---|
[22] |
pánu a příteli našemu milému oc.
|
---|
[23] |
193.
|
---|
[24] |
Sušickým : jak mají naložiti s lidmi pro faleš mince uvězněnými.
|
---|
[25] |
Na hradě Pražském 1530, 15. června (f. 161 a).
|
---|
[26] |
Službu svú vzkazujem, můúdří a opatrní přátelé naši milí! Oznamujem vám,
|
---|
[27] |
že jest na nás vznesl urozený pán, pan Jan z Rozumberka oc, psaním svým, kterak
|
---|
[28] |
by u vás v Sušici dva mincíři, kteříž falešnů minci dělali; v vazbě seděti jměli,
|
---|
[29] |
s kterúž sou i vzati, o kteréž jest vás tajž pan Jan z Rozmberka žádal, abyšte je
|
---|
[30] |
jemu vydali, ale vy toho na žádost jeho učiniti ste nechtěli.
|
---|
[31] |
I protož my vám o tom přikazujíce poroučíme, abyste vy ty falešníky jemu
|
---|
[32] |
panu Janovi vydali. A pakli byšte toho učiniti a jich vydati nechtěli, tehdy abyšte
|
---|
[33] |
k nim právem útrpným, podle jich zaslúžení, pristúpili a konec učiniti dali. Však
|
---|
[34] |
nežli byšte k nim právem útrpným přistúpili, abyšte nadepsanému panu z Rozmberka
|
---|
[35] |
den k tomu psaním svým jmenovali, kdy by ti falešníci právem útrpným tázáni býti
|
---|
[36] |
a konce svuoj bráti jměli, aby pán také k tomu dni posly své vyslati mohl. I protož
|
---|