| [1] |
242 A. XXIX. Listy pani Perchty Lichteniteinské z Rożemberka.
|
|---|
| [2] |
pokračování Diadochu, opisoval celé listy do 4 velikých foliantův a opsané originály někam
|
|---|
| [3] |
stranou odkládal; dílo jeho jest tudíž vzácnou schránkou mnohých listův historicky důležitých.
|
|---|
| [4] |
Z něho jsme vybrali několik kouskův nesprávně sice opsaných, ale proto přece pravých
|
|---|
| [5] |
a dobrých. Konečně jsem také, pozdržev se při pracích svých v Lounech, viděl lístek jeden
|
|---|
| [6] |
Perchtin, kterýž majitel jeho pan A. Merz k opsání laskavě zapůjčil. Jest to proužek papíru
|
|---|
| [7] |
čtyřikráte přeložený beze vší signatury archivální.
|
|---|
| [8] |
Pořádati listy podlé času a doby bylo věcí velmi nesnadnou a sotva se kdy dokonale
|
|---|
| [9] |
provede. K docílení jistoty probrány současné paměti v archivu Třeboňském a srovnány s listy
|
|---|
| [10] |
nedatovanými, ale výtěžek byl skrovný. Mnoho k tomu se přispělo i tím, že se srovnávalo
|
|---|
| [11] |
písmo listův, čímž se poznalo, které jsou k sobě blízké časem, konečně se i doušky srovnaly
|
|---|
| [12] |
s listy podle přeložení svého, čímž dokázáno, které kousky pojednou posílány byly, při čemž
|
|---|
| [13] |
při všem tehdejší p. archivář Th. Wagner a p. adjunkt Felix Zub radou a pomocí skutečnou
|
|---|
| [14] |
|
|---|
| [15] |
Perchta, dcera Oldřicha z Rožemberka (7 1462) a sestra Jindřicha (j 1457), Jošta
|
|---|
| [16] |
(+ 1467) a Jana z Rožemberka (f 1472), narodila se asi r. 1429 z mateře Kateřiny z War-
|
|---|
| [17] |
temberka, a zamluvena r. 1449 dne 9. února Janovi neb Hanušovi z Lichtensteina, za nóhoż
|
|---|
| [18] |
vdána v podzimí téhož roku. První dnové manželství ubíhali jí dosti vesele, ale potom shrnulo
|
|---|
| [19] |
se na nešťastnou ženu tolik útrap, že jinak lépe vylíčeny býti nemohou, nežli žalostnými listy
|
|---|
| [20] |
jejími. Přese všechno napomínání nepolepšil se její osud. Čas od času oddávala se nadějím,
|
|---|
| [21] |
a jediným potěšením byly jí děti její a cesty do otcovského domu aneb na Strážnici. Konečně
|
|---|
| [22] |
ujela od muže svého a žila po jeho smrti (1473) pokojně ve Vídni, kdež r. 1476 ve čtvrtek
|
|---|
| [23] |
po sv. Marku Zivot dokonala. Pochovali ji v staré Lichtenšteinské hrobce v kostele Matky
|
|---|
| [24] |
boží u Skotů. Dcera její Eliška provdala se roku 1467 za Jiffka z Pottendorfu, jediny svn
|
|---|
| [25] |
zemřel tuším před mateří.
|
|---|
| [26] |
Kde není zvláště poznamenáno, jest vše v originále; co jest konceptem a kopií,
|
|---|
| [27] |
|
|---|
| [28] |
|
|---|
| [29] |
1440, 4, April. — Jan papežský legat a arcibiskup Argenský dovoluje Oldřichovi
|
|---|
| [30] |
z Rožemberka a dětem jeho Jindřichovi, Jodokovi, Anéžce, Bertě a Lidmile, aby si mohli
|
|---|
| [31] |
voliti svého zpovědníka a dosáhnouti tím rozhřešení ode všech hříchů. D. v Novém Městě
|
|---|
| [32] |
Salcburské diecese r. 1440 dne 4. dubna. (Lat. RoZemb. arch. v Třeboni II. 13.)
|
|---|
| [33] |
2.
|
|---|
| [34] |
1441, 4. Septb. — Mikuláš volený arcibiskup Pražský a legat koncilia Bazilejského
|
|---|
| [35] |
povoluje v týž rozum. D. v Krumlově r. 1441 dne 4. září. (Lat. R. ar. II. 14.)
|
|---|
| [36] |
|
|---|
| [37] |
144., v Krumlově. — Anézka a Perchta z Rožemberka bratru svému Jindřichovi touží, že
|
|---|
| [38] |
k nim nejede. (Světeckého paměti I. 445, kopie.)
|
|---|
| [39] |
Uroz. p. p. Jindřichovi z Rožmberka bratru našemu milému buď dán.
|
|---|
| [40] |
Modlitvu svú vzkazujem, urozený pane bratře milý, a velmi děkujeme TMti
|
|---|
