| [1] |
180 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1596.
|
|---|
| [2] |
Když jsú ti osekáni byli, hned okřik jest udělán, kdež jest tu husto zeman
|
|---|
| [3] |
a žádný jest honiti ho nechtěl.
|
|---|
| [4] |
Pane milý! Ját jsem již na toho Břístského peněz sem drahně naložil, pak
|
|---|
| [5] |
penieze ode mne berú a netoliko aby co dovedli, ale ještě někteří, penieze ode mne
|
|---|
| [6] |
berúc, výstrahu těm dávají. I takovým zpuosobem já nerozumím, by se k mému
|
|---|
| [7] |
přijíti mohlo, než již já k tomu lepší cesty neznám nad tuto, poněvadž jest zhúbce
|
|---|
| [8] |
a nepřietel vší země a úplatek více podle zřiezenie zemského takovému žádnému či-
|
|---|
| [9] |
niti se nemá, aby naň tisíc zlatých váženo bylo, a aby po všech zemích bylo ozná-
|
|---|
| [10] |
meno a bificem všudy voláno, ktož by kolivěk jej zabil aneb jal, že tomu tisíc ne
|
|---|
| [11] |
za to, ale z milosti se dá, a by byl pak ten, ktož by to učinil, najvětší nepřietel
|
|---|
| [12] |
zemč, aneb co najhoršieho proti zemi neb v zemi učinil, že to má býti tomu vše
|
|---|
| [13] |
prominuto. A tak, pane milý, on nebude směti žádnému věřiti ani k komu na jaká
|
|---|
| [14] |
stanoviště jeti; neb poněvadž s ním pro několik grošuov jedou, všecko zlé proti své
|
|---|
| [15] |
cti činí, fedrují, přechovávají, a znajíc, žeť jim o hrdlo běží, kterak nemá pak ten
|
|---|
| [16] |
pro tisíc zlatých, znaje, že sebú i hrdlem proto bude bezpečen, učiniti, a tudy neb
|
|---|
| [17] |
jest jemu o hrdlo přijíti aneb ven z země jeti. Ex Opočen, feria V. ante Galli 14.
|
|---|
| [18] |
|
|---|
| [19] |
Urozenému pánu, panu Petrovi z Roznperka oc pánu a příteli mému milému JMti.
|
|---|
| [20] |
|
|---|
| [21] |
Petr z Rosenberka, Zdeněk Lev a Jan z Lomnice [Janovi Mrakšovi|: o sněmu českém, na
|
|---|
| [22] |
němž usnešeno vyslati poselství k dojednání svatebních smluv mezi císařem a králem
|
|---|
| [23] |
|
|---|
| [24] |
Na Krumlově 1514, 14. Oci. Souë. opis tern. 3632 & 4.
|
|---|
| [25] |
Službu naši vzkazujem, urozený a statečný přieteli náš milý! Jakož nám oznâ-
|
|---|
| [26] |
meno jest, kterak by doktor Krispian [sic], jsa v poselstvie od ciesaře JMti, jednal
|
|---|
| [27] |
s králem JMtí Uherským a Českým sc, pánem naším milostivým, což se krále Lu-
|
|---|
| [28] |
dvíka a kněžny Anny JJMtí dotýče, kde by měli chováni býti: i nám by se to líbilo,
|
|---|
| [29] |
aby se to tak mezi JJMtmi zednati mohlo, což by stálého bylo a trvati mohlo. Ale
|
|---|
| [30] |
poněvadž taková věc jest najvětší k dokonalému přátelstvie mezi JMCskú a JMKskú,
|
|---|
| [31] |
tehdy u nás se to nalézá za potřebnů věc, aby se to jednalo skrze lidi znamenité ;
|
|---|
| [32] |
nebo za to držíme, Ze by to bylo JMti stáleji a JMOské bezpečněji i také pocti-
|
|---|
| [33] |
věji, nežli skrze jednoho doktora, ač to proti nám nic není, nebo v tom jiného ne-
|
|---|
| [34] |
obmýšlíme, nežli což by bylo v tom JJMtí s vobú stran poctivého a dobrého.
|
|---|
| [35] |
O Římské královstvie, že JMCská ráčí králi Ludvíkovi toho dopomoci, toho
|
|---|
| [36] |
my JMti jakožto králi a pánu našemu rádi přejem.
|
|---|
| [37] |
A kdež jest, jakož nám oznámeno, ráčil král JMt pán náš odpověď dáti, že
|
|---|
| [38] |
po tomto sněmu královstvie Uherského, kterýž držán má býti na den sv. Lukáše,
|
|---|
