| [1] |
142 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
|
|---|
| [2] |
1201.
|
|---|
| [3] |
Jan ze Švamberka a na Strakonicích Petrovi z Rosenberka: o propuštění Volyňského
|
|---|
| [4] |
poddaného.
|
|---|
| [5] |
V Strakonicích 1509, 15. Jul. Orig. č. 3581.
|
|---|
| [6] |
Službu svú sc... Jakož jste mi vzkázali po purgrabí mém Sigmundovi, což
|
|---|
| [7] |
se dotýče Wolfa poddaného mého z Volyně, kteréhož u vaztbě vaší máte, že jeho
|
|---|
| [8] |
ráčíte dáti ven a propustiti, jedné aby dostál právu v Prachaticích. I prosím VMti,
|
|---|
| [9] |
abyšte jeho propustiti rétili, a on má v Prachaticích ku právu státi a podle práva
|
|---|
| [10] |
téhož má se zachovati, jakož pak richtář Volyňský muoj VMt toho šíře ústně zpra-
|
|---|
| [11] |
viti má. Ex Strakonicz, dominico in die apostolorum divisionis anno domini MV*VIIII.
|
|---|
| [12] |
Jan z Švamberka na Strakonicích, mistr převorstvie Českého oc.
|
|---|
| [13] |
Urozenému pánu, p. Petrovi z Roznberka na Krumlově, pánu a přieteli mému zvláště
|
|---|
| [14] |
|
|---|
| [15] |
1202.
|
|---|
| [16] |
Král Vladislav Petrovi z Rosenberka: aby přijel do Prahy radit k žádosti Krištofa z Gutšteina.
|
|---|
| [17] |
Na hradě Pražském 1509, 20. Jul. Orig. č. 3532.
|
|---|
| [18] |
Vladislav z b. m. Uh., Č. sc král a markrabě M. эс. — Отолепу věrný náš milý!
|
|---|
| [19] |
Věz, že žádáni sme byli od některých pánuov a z rytieřstva, rad našich věrných milých,
|
|---|
| [20] |
abychom se milostí naší k Krištofovi z Gutštejna, v tom čehož jest se dopustil,
|
|---|
| [21] |
nakloniti rátili. Kdežto my k jejich pilné prosbě a žádosti podali sme témuž Krišto-
|
|---|
| [22] |
fovi některých artikuluov, k čemu bychom přistúpiti chtěli; jakož to jest jemu od
|
|---|
| [23] |
urozeného Jana Hroznaty z Vrtba, věrného našeho milého, oznámeno. Kdeż vzlożil
|
|---|
| [24] |
jest na nás skrze téhož Jana již psaný Krištoť některé žádosti; mezi kterýmižto také
|
|---|
| [25] |
toho žádost má, aby ty na den jmenovitý na hrad náš Pražský přijel, jakož od téhož
|
|---|
| [26] |
Jana toho všeho šieře budeš zpraven. A protož, jestliže budeš motci podle jich žá-
|
|---|
| [27] |
dosti k nám přijeti, myf tomu rádi budem; a pokudž nám v tom slušné jest, majíce
|
|---|
| [28] |
tebe a jiné rady naše při sobě, toho úmyslu jsme, jakož i vždycky prvé k našim
|
|---|
| [29] |
poddaným tak sme se ukazovati râtili, ktož u nás milosti prosí u věcech slušných,
|
|---|
| [30] |
a cožby nebylo proti právu a zřiezenie zemskému tohoto královstvie, že nás pána
|
|---|
| [31] |
milostivého k sobě nacházie; jakož i z toho, k čemu sme přistúpiti; což se téhož
|
|---|
| [32] |
Krištofa dotýče, ráčili, zřetedlně to poznati muožeš. Ježto od nás muože to od téhož
|
|---|
| [33] |
Krištofa i od jeho syna vděčně přijato býti. Datum ex arce nostra Pragensi, fer.
|
|---|
| [34] |
VI ante Magdalenae, anno domini XV“nono, regnorum autem nostrorum Hungariae
|
|---|
| [35] |
XIX, Bočmiae vero XXXVIIT'.*) Ex commissione propria Regiae Maiestatis.
|
|---|
| [36] |
Urozenému Petrovi z Rozmberka a na Krumlově, věrnémn našemu milému.
|
|---|
| [37] |
*) Palackého D. č. V. 2. str. 165.
|
|---|
