| [1] |
Dopisy z roku 1507 a 1508. 131
|
|---|
| [2] |
Ačkoli ten Svátek často se procházie, praviece, že na pit, ale jistě znáti nemuožeme,
|
|---|
| [3] |
kam neb kde chodí; než nynie jest doma, i ten písať. A tak nás spravují, že jest
|
|---|
| [4] |
neveliký; jakož VMti, co slyšíme, Vaněk nějaký, kteréhož jste VMt u vazbě své
|
|---|
| [5] |
jmieti ráčili tehdáž, když poslové naši při VMti byli, o něm šíře jest VMti spravil.
|
|---|
| [6] |
Jiného jsme se nynie takového nic uptati nemohli. A VMti prosíme, jestliže byšte
|
|---|
| [7] |
VMt co zvěděti o naší záhubě mohli, kdež se na to s pilností ptáme, ale nic koneč-
|
|---|
| [8] |
ného se uptati, ani co kruntovnieho nemuoZeme, že nám VMt to znáti ráčíte; neb
|
|---|
| [9] |
věděti račte, že opět v nově předměstie Pražské i s špitálem všecko v grunth jest
|
|---|
| [10] |
vyhořalo. Dajž pán Buoh VMti se ve zdraví dobře jmieti, toho bychme VMti věrně
|
|---|
| [11] |
přáli. Datum feria V post s. Bartholomaei, anno domini oc VII".
|
|---|
| [12] |
Purgmistr a radda mésta Nového Plzné.
|
|---|
| [13] |
Vysoce urozenému pánu, panu Petrovi z Roznberka sc, pánu nám milostivě přieznivému.
|
|---|
| [14] |
1183.
|
|---|
| [15] |
Jan Filipec Petrovi z Rosenberka: o nemoci své a o lásce císaře Maximiliana k rodu Ro-
|
|---|
| [16] |
senberskému.
|
|---|
| [17] |
U Vídně [1508 Jan.] Orig. Fam. Rosenberg 3.
|
|---|
| [18] |
Tu muoj milý pane, třetí den před Vánocí sem do Vídně přijev, do Moravy
|
|---|
| [19] |
nikterakž pro mor nesměje, třetí den po Vánocích roznemohl sem se s oběma bra-
|
|---|
| [20] |
třími svými. Zhojiv se na první nemoc, dnou složen jsa na dvě neděli v loži ležím,
|
|---|
| [21] |
ale plnou v pánu Bohu naději mám, že skuoro zase na nohy vstanu. Neb nic jiného
|
|---|
| [22] |
nyní tak žádostivě nežádám, jako abych mohl odsad (a zvláště do svej provincii) se
|
|---|
| [23] |
hnouti, zvláště poněvadž kněz biskup Olomoucský se panem Ladislavem Bozkovským
|
|---|
| [24] |
(jakž skuoro z Budína přijede) k domuom svým se obrátiti oumysl mají.
|
|---|
| [25] |
Psal jsem již dvakráte Tvej Mti, ale nejsem jist, jsou-li moji listové TMti
|
|---|
| [26] |
dodáni, neb sem je po kupciech poslal, kteříž pravili; že skrze Čechy do Pasova
|
|---|
| [27] |
jedouc, jich dodadí TMti. V nichžto jsem oznámil dosti široce, jakej jsem vuole býti
|
|---|
| [28] |
seznal krále Řiemského JMt k vám i k domu vašemu. A i to jest mi pověděti ráčil,
|
|---|
| [29] |
že poněkad byli chtěli srdce JKMti nakaziti proti TMti, ale že jest již JMKská tou
|
|---|
| [30] |
kfivou zprávou svuoj oumysl utvrdil, lechce žádným křivým zprávám místa nedati
|
|---|
| [31] |
proti TMti. Ukazoval mi také JKMt sledníka plavého velikého, pravě, že mezi všemi,
|
|---|
| [32] |
kteréž jest tu měl, lepšieho nemá, a s velikou ochotností mi řéci ráčil, že jest naň
|
|---|
| [33] |
laskavójsie mimo jiné proto, že jej má od TMti. By mi nékdo za pochlebenstvie nepo-
|
|---|
| [34] |
kládal, všecko bych mohl spamatovati, co jest JKMt ke cti mluvil domu pánuov
|
|---|
| [35] |
z Rozumberka. Ale všeho nechaje, to za jisté psáti mohu, že máte na JKMti, tak
|
|---|
| [36] |
jakž já srozuměti mohl sem, pána velmi milostivého. Dajż se VMtem všem pán
|
|---|
| [37] |
všemohoucie dobře jmíti. A na mne chudého bosého mnicha račte prosfmf laskavi
|
|---|
