[1] |
|
---|
[2] |
1174.
|
---|
[3] |
Rychtář Miličínský Petrovi z Rosenberka: o lidech poddaných.
|
---|
[4] |
V Miličíně 1507, 18. Jun. Orig. Il. 108, 1.
|
---|
[5] |
Vysoce urozený pane, pane muoj najmilostivější! Službu svü VMti vzkazuji
|
---|
[6] |
poddanü. Jakož ste ráčili mi vzkázati, abych VMti cedulí spravil o Janovi, Jižného
|
---|
[7] |
synu, svobodný-li jest, čili nic: i račte věděti, žet svobodný jest a VMti poddaný.
|
---|
[8] |
Protoż ráčíte-li jeho VMt propustiti, toť jest při vás; neb pane milostivý, máte
|
---|
[9] |
dobie co osazovati. Nebt ne všichni sě zasě stavěti budú, a tento řemeslník jest
|
---|
[10] |
a VMti i poddaným hoditi by sě mohl. S tiem VMti byšte ve zdraví přebývali. Ex
|
---|
[11] |
Miliczin, fer. sexta post Viti, anno partus virginei 1507.
|
---|
[12] |
Petr Radek, rychtář Miličínský.
|
---|
[13] |
Vysoce urozenému pánu, panu Petrovi z Rozumberka a na Krumlově, pánu mému
|
---|
[14] |
|
---|
[15] |
1175.
|
---|
[16] |
Petr z Rosenberka Plzeñskÿm : lituje jich pro nešťastnou příhodu a slibuje jim pomoc.
|
---|
[17] |
B. m. 1507, 19. Jun. Koncept č. 3486 b.
|
---|
[18] |
Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni přietelé milí! List váš jest mi
|
---|
[19] |
dodán ten pátek po svatém Vítě [18. Jun.] k samé noci, kterýmž mi oznamujete
|
---|
[20] |
škodu, kteráž se vám ohněm stala od zlých nešlechetných lidí. Buoh zná, že mi jest
|
---|
[21] |
toho srdečně líto, a vám té škody nepřeji, kteráž se jest vám stala od zlých nešle-
|
---|
[22] |
chetných lidí, a že mi nic méně líto nenie, jako by se mně samému stalo, toho mi
|
---|
[23] |
|
---|
[24] |
A dále, kdež mně prosite, abych znaje takovü znamenitü záhubu a nenabytáü
|
---|
[25] |
škodu, vás v tom litoval a vám té zvláštnie dověrnosti a naděje, kterúž ke mně máte,
|
---|
[26] |
XL nebo L pěších do čtyř neděl, pro zachovánie zámku do dalšieho vašeho opatřenie,
|
---|
[27] |
poslal: i přijměte sobě na muoj náklad L pěších, a já vám hned nemeškaje peníze
|
---|
[28] |
pošli, a netoliko za čtyři neděle, ale i dále k potřebě vašie já je vám na svuoj
|
---|
[29] |
náklad držeti chci; neb mi se zdá užitečněji, abyšte sami sobě po své vuoli vybrali,
|
---|
[30] |
kteříž by se vám k potřebě vašie hodili, nežli bych vám odsud sláti jměl. Pak to
|
---|
[31] |
k vám pripüstiem; co se vám v tom užitečnějšicho zdá, to mi oznamte nemeškajíc,
|
---|
[32] |
neb já vás penězi meškati nebudu, jak s nimi smluvíte. Pak-li předse chcete, abych
|
---|
[33] |
vám pěšie poslal, to já rád udělám, jen mi nemeškajte oznámiti. A netoliko to, ale
|
---|
[34] |
všecko mně možné pro vás učiním jako pro své milé přátely a vás v tom neopustím.
|
---|
[35] |
Což se pak přímluvy tkne k králi JMti o vás, psal mi jest pan Henrich
|
---|
[36] |
z Švamberka, bratr muoj milý, prve než mně psanie vaše došlo, oznámiv mi tu pří-
|
---|
[37] |
hodu, kteráž se vám stala, a při tom mne prosil, jestliže jste mne za též nežádali
|
---|