[1] |
114 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva z Rožmitála 1508—1535.
|
---|
[2] |
než totof mi se zdálo předkem za zvláštnie potřebné oznämiti, Ze jest mi za věc
|
---|
[3] |
jistá oznámeno, kterak by ti drábi mnozí, kteříž jsú od pánuov Pražan na Turky
|
---|
[4] |
posláni, hned brzo, jakž z Prahy vytáhli, lidem škody činili, komuž mohli obilé brali,
|
---|
[5] |
chalupy vylamovali, dobytky bili a tak rozličnú svá vuoli provozovali. I jestliZe jest
|
---|
[6] |
tak, jest to věc veliká; a že by sobě to za zástěru brali, že proto to činiti musejí,
|
---|
[7] |
že jim špíže dána není, ježto majíce peníze, ač jestliže jsú jich před časem neutra-
|
---|
[8] |
tili, mohli jsü sobě za to špíži kupovati. A naději se, že proto jest jim služba po-
|
---|
[9] |
lepšena pro špíži, jakož já též jsem učinil, abych také i z zřízení zemského nevy-
|
---|
[10] |
stúpil, že což jsem se podvolil více dáti nežli po třech zlat. rejnských, že jsem to
|
---|
[11] |
učinil z té příčiny, aby měli to na pomoc špíže. A poněvadž se naději, že také mnozí
|
---|
[12] |
jst z těch z Prahy: i byť měli ten spuosob drZeti a takovy nerśd puosobiti, tot by
|
---|
[13] |
byla věc mně těžká, jedno, že by bylo proti zřízení a svolení zemskému, druhé, že
|
---|
[14] |
by činili těm škodu, komuž činiti nemají, třetí, že by král JMt, pán náš milostivý,
|
---|
[15] |
mohl sobě to obtiežiti, a čtvrté, že by mohli mnozí z nich zbiti býti a někteří se
|
---|
[16] |
i rozběhnúti, jakož se snad tak i některým Pražským žoldnéřóm přihodilo; ježto
|
---|
[17] |
bych jim toho nepřál a také mně by se veliký zmatek stal, i tobě mohla by skrze
|
---|
[18] |
to těžkost prijiti, kdyby se ten počet nenašel, který bych poslal, kdybyšte se měli
|
---|
[19] |
ukázati pred najvyśsiem panem hajtmanem vojska královstvie Českého. I zdá mi se
|
---|
[20] |
za potřebné, aby ty všecky dráby měl před sebú bez meškání a toto jim předložil
|
---|
[21] |
a oznámil, aby se takových věcí nedopouštěli a tobě to připověděli. Pakli by který
|
---|
[22] |
z nich byl jiného úmyslu, ať to radši před časem nežli po času oznámí. A jestliže
|
---|
[23] |
se tak chtie zachovati a toho nedopouštěti, jakžť tuto píši, tehdy bych jich nechtěl
|
---|
[24] |
tím meškati, což se peněz dotýče, pokudž mi náleží, i také jim ten list poslati,
|
---|
[25] |
o kterýž jsi se mnú prvé mluvil. I na čem to postavieš, oznam mi to bez meškání, neb
|
---|
[26] |
jest toho zdá mi se potřebí, abych v tom opatřen byl pro mne i pro tebe. Datum ut supra.
|
---|
[27] |
Urozenému vladyce Sebastianovi Kroupovi z Kamenice, mně milému.
|
---|
[28] |
A věz, že i toto jest mi oznámeno, ač neviem, jest-li tak, že by páni Pražané
|
---|
[29] |
pro takový pokřik, kterýž na jejich dráby byl, i toho sé, aby jim to snad přičteno
|
---|
[30] |
nebylo, odvážili; že jsú jim některý vuoz špíže poslali: i toho bych se nerad do-
|
---|
[31] |
pustil, abych měl svým více dávati takovým spuosobem, nežli bych povinen byl.
|
---|
[32] |
I toto již všecko věda, jestliže tak jest, tehdy potřebuji v čas v tom opatřen býti,
|
---|
[33] |
aby se moji téhož aneb k tomu podobného nedopustili.
|
---|
[34] |
963.
|
---|
[35] |
Janovi Švábovi z Chvatliny v příčině opatření rozličných věcí a rozeslání listů.
|
---|
[36] |
Na Krupce 1532, 30. července. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. č. 3990.
|
---|
[37] |
Zdeněk Lev z Rožmitála sc. Švábe milý! Ač ještě ke mně jest Semín zase
|
---|
[38] |
nepřijel z Prahy, a já, dá-li pán Buoh, pojedu dnes na Teplici, i zdáloť mi se proto
|
---|