EN | ES |

Facsimile Lines

801


< Page >

[1]
114 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva z Rožmitála 1508—1535.

[2]
než totof mi se zdálo předkem za zvláštnie potřebné oznämiti, Ze jest mi za věc
[3]
jistá oznámeno, kterak by ti drábi mnozí, kteříž jsú od pánuov Pražan na Turky
[4]
posláni, hned brzo, jakž z Prahy vytáhli, lidem škody činili, komuž mohli obilé brali,
[5]
chalupy vylamovali, dobytky bili a tak rozličnú svá vuoli provozovali. I jestliZe jest
[6]
tak, jest to věc veliká; a že by sobě to za zástěru brali, že proto to činiti musejí,
[7]
že jim špíže dána není, ježto majíce peníze, jestliže jsú jich před časem neutra-
[8]
tili, mohli jsü sobě za to špíži kupovati. A naději se, že proto jest jim služba po-
[9]
lepšena pro špíži, jakož též jsem učinil, abych také i z zřízení zemského nevy-
[10]
stúpil, že což jsem se podvolil více dáti nežli po třech zlat. rejnských, že jsem to
[11]
učinil z příčiny, aby měli to na pomoc špíže. A poněvadž se naději, že také mnozí
[12]
jst z těch z Prahy: i byť měli ten spuosob drZeti a takovy nerśd puosobiti, tot by
[13]
byla věc mně těžká, jedno, že by bylo proti zřízení a svolení zemskému, druhé, že
[14]
by činili těm škodu, komuž činiti nemají, třetí, že by král JMt, pán náš milostivý,
[15]
mohl sobě to obtiežiti, a čtvrté, že by mohli mnozí z nich zbiti býti a někteří se
[16]
i rozběhnúti, jakož se snad tak i některým Pražským žoldnéřóm přihodilo; ježto
[17]
bych jim toho nepřál a také mně by se veliký zmatek stal, i tobě mohla by skrze
[18]
to těžkost prijiti, kdyby se ten počet nenašel, který bych poslal, kdybyšte se měli
[19]
ukázati pred najvyśsiem panem hajtmanem vojska královstvie Českého. I zdá mi se
[20]
za potřebné, aby ty všecky dráby měl před sebú bez meškání a toto jim předložil
[21]
a oznámil, aby se takových věcí nedopouštěli a tobě to připověděli. Pakli by který
[22]
z nich byl jiného úmyslu, to radši před časem nežli po času oznámí. A jestliže
[23]
se tak chtie zachovati a toho nedopouštěti, jakžť tuto píši, tehdy bych jich nechtěl
[24]
tím meškati, což se peněz dotýče, pokudž mi náleží, i také jim ten list poslati,
[25]
o kterýž jsi se mnú prvé mluvil. I na čem to postavieš, oznam mi to bez meškání, neb
[26]
jest toho zdá mi se potřebí, abych v tom opatřen byl pro mne i pro tebe. Datum ut supra.

[27]
Urozenému vladyce Sebastianovi Kroupovi z Kamenice, mně milému.

[28]
A věz, že i toto jest mi oznámeno, neviem, jest-li tak, že by páni Pražané
[29]
pro takový pokřik, kterýž na jejich dráby byl, i toho , aby jim to snad přičteno
[30]
nebylo, odvážili; že jsú jim některý vuoz špíže poslali: i toho bych se nerad do-
[31]
pustil, abych měl svým více dávati takovým spuosobem, nežli bych povinen byl.
[32]
I toto již všecko věda, jestliže tak jest, tehdy potřebuji v čas v tom opatřen býti,
[33]
aby se moji téhož aneb k tomu podobného nedopustili.

[34]
963.
[35]
Janovi Švábovi z Chvatliny v příčině opatření rozličných věcí a rozeslání listů.
[36]
Na Krupce 1532, 30. července. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. č. 3990.
[37]
Zdeněk Lev z Rožmitála sc. Švábe milý! ještě ke mně jest Semín zase
[38]
nepřijel z Prahy, a , dá-li pán Buoh, pojedu dnes na Teplici, i zdáloť mi se proto


Text viewFacsimile