| [1] |
64 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva z Rožmitála 1508—1535.
|
|---|
| [2] |
Také snad skuoro na půl třetieho léta těch Liblic a toho statku jiní užívají, ješto
|
|---|
| [3] |
bych já měl užívati; poněvadž mi summa věnní až do dnes dána není, a co jsem
|
|---|
| [4] |
také na právo vynaložil pro tu věc, mělo by mi se také to navrátiti; a za ty za
|
|---|
| [5] |
všecky věci, kromě samého věna, nic mi se nepodává, ješto neviem, mnoho-li jest
|
|---|
| [6] |
jedno druhého méně, věnné-li summy čili těch svrchkuov a škod. I račte toho po-
|
|---|
| [7] |
väZiti, že také mám sobě to za něco vážiti. A protož, pane švagře muoj milý, té
|
|---|
| [8] |
jsem k vám naděje, že sobě toho neobtížíte, že této nynější vaší přímluvy nenaplnil
|
|---|
| [9] |
jsem; a kterú jsem dal odpověď jemu panu Jindřichovi, naději se, že vám to oznámí.
|
|---|
| [10] |
|
|---|
| [11] |
Urozenému pánu, panu Kundrátovi Krajieři z Krejku, na Mladém Boleslavi sc, panu
|
|---|
| [12] |
švagru a přieteli mému milému.
|
|---|
| [13] |
893.
|
|---|
| [14] |
Oznamuje Václavovi z Borovnice své dobré zdání o sporu mezi Adamem a Hynkem z Ledec
|
|---|
| [15] |
na Chvalovicích a bratrem jich Jindřichem.
|
|---|
| [16] |
Na Velharticich 15831, 17. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň, tern. nepag. sub rodina Rožmitál.
|
|---|
| [17] |
Službu svú vzkazuji, urozeny a statečný přieteli milý. Psaní, kteréž jsi mi
|
|---|
| [18] |
učinil, což se pánuov Chvalovských bratří z Ledec dotýče, tomu jsem porozumél
|
|---|
| [19] |
a to s pilností přečetl. A jistě, přieteli milý, což bych mohl v tom pro tebe učiniti,
|
|---|
| [20] |
i v jiném, že bych rád dobré přátelstvie učinil. A v této věci, oč jsí mi psal, toto
|
|---|
| [21] |
jest mé zdání: poněvadž ti dva bratří Adam a Hynek uvedeni jsou v tvrz Chvalo-
|
|---|
| [22] |
vice a v ten statek a toho v držení vešli a vpuštěni po listu obrannim, že Jindřich
|
|---|
| [23] |
neměl jim v to vkračovati tak a tím spuosobem, kterak jsi mi psal; než poněvadž
|
|---|
| [24] |
na řeč Adamovu on Jindřich zase odtud jel, tehdy mi se zdá, že ta věc k opatření
|
|---|
| [25] |
nenáleží panu purkrabí Pražskému nejvyššiemu, a že také Adam nemuože z toho
|
|---|
| [26] |
vinniti jeho Jindřicha. Neż-li poněvadž on Jindřich chtěl bíti Hynka, anebo snad
|
|---|
| [27] |
zabiti, a jeho Jindfichuov pacholek poéátek na Hynka učinil, a v to se podle pa-
|
|---|
| [28] |
cholka svého vložil on Jindřich, dobyv meče, a tak, jakž jsi mi tu věc šíře oznámil,
|
|---|
| [29] |
i tam se vystěhoval svévolně proti vuoli Hynkově a tudy téhož Hynka i odtud vy-
|
|---|
| [30] |
tiskl, že on odtud pro takovú svévolnost, aby se jemu ještě něco těžšího nepřihodilo,
|
|---|
| [31] |
ujel anebo ujeti musil: i mně se zdá, že on Hynek o takovú věc, co jest se jemu
|
|---|
| [32] |
tu v tom statku stalo svévolného, več jest obranniem listem uveden, a k jeho osobě
|
|---|
| [33] |
saženo, muože Jindřicha, bratra svého, viniti a před pány hajtmany z takového ne-
|
|---|
| [34] |
pofádu obeslati, coZ jest se jemu v tom mimo pofrad práva stalo. I přieteli milý,
|
|---|
| [35] |
pokudź tomu rozumiem, tutoť jsem již oznámil; však šíře také muožeš to rozvážiti
|
|---|
| [36] |
s dobrými pfátely, a coZt se bude zdáti za lepší, z toho vybrati a učiniti. Datum
|
|---|
| [37] |
ut supra.
|
|---|
