| [1] |
486 G. XVII. Listiny Jindřicho- Hradecké
|
|---|
| [2] |
budem, kde jsou stály jeho svaté nohy; ale i natom nepřestanem, až vždy ten škodlivee
|
|---|
| [3] |
zrády a podvoduov machumetských koukol a nečistotu z lidského pokolení docela
|
|---|
| [4] |
|
|---|
| [5] |
Nadto pak vejše přiříkáme a rukú a vírů svou, jako dobrej král a kníže,
|
|---|
| [6] |
slibujeme, že takové peníze z lásky a náboženství vašeho sebrané, na žádné jiné
|
|---|
| [7] |
potřeby nežli na vychování lidu proti steklosti a ukrutenství turecké, zbrojného ne-
|
|---|
| [8] |
|
|---|
| [9] |
A -protož všickni vy, kteří v náboženství křesťanském posvěceni jste, kteří-
|
|---|
| [10] |
koli a kdekoli po všem světě tyto naše listy uhlídáte, uslyšíte aneb čísti je budete,
|
|---|
| [11] |
posměch a potupu, která víře křesťanské posavad se děje, tudíž i těch mnohých
|
|---|
| [12] |
nebožátek bídu a psotu, a nám všem nastávající již před očima poloZenü zkázu
|
|---|
| [13] |
a záhubu, s pilností podle dobrotivosti své rozvažujte, lásku tu, již jste povinni
|
|---|
| [14] |
k bratřím svým, rádi a s chuotí zachovejte, pamatujíc podlí učení svatého Pavla na
|
|---|
| [15] |
vězně, nejinač než jako byšte sami vězňové byli, a otcovské odpustky a napomenutí
|
|---|
| [16] |
nejvyššího křesťanského biskupa papeže (které na skroušení srdce a vyznání oustní,
|
|---|
| [17] |
nýbrž předkem a prvotně na pokání se vztahuje), jimiž nás Jeho Svatost i všecko
|
|---|
| [18] |
křesťanstvo v takovém nebezpečným čase fedrovati, tak jakž v bulle na to vydané
|
|---|
| [19] |
to v sobě obsahují, ráčí, křesťanským oumyslem příjmete a sobě poručeny mějte.
|
|---|
| [20] |
A za tuto dobrotivost a náboženství své od toho spravedlivého soudce Ježíše Krista,
|
|---|
| [21] |
který jednomu každému odplacuje podlí skutků jeho, mzdy a odměny nesmrtedlný
|
|---|
| [22] |
nabudete. Ten když přijde souditi živých i mrtvých, s svým svatým požehnáním
|
|---|
| [23] |
přede všemi anděly vyznávati bude: kteříkoli vězně jeho lačné jste nakrmili, žíznivé
|
|---|
| [24] |
napojili, v žaláři postavené potèsili, nýbrž jako z egyptského vězení vysvobodili, že
|
|---|
| [25] |
jste to jemu samému učinili, jemuž jste z žaláře a z vězení pomohli. My pak, což-
|
|---|
| [26] |
koli k odehnání a uvarování takového nebezpečenství učiníte, tou milostí přijíti
|
|---|
| [27] |
chcme, že pamatujíce vzdycky a ustavičně na to, všelijak k tomu se přičiníme,
|
|---|
| [28] |
abychom podle možnosti své toho se vám skutečně odplatiti mohli. Dán v městě
|
|---|
| [29] |
našem Linci 28. dne Augusti léta božího 1529, království našich III.
|
|---|
| [30] |
302.
|
|---|
| [31] |
Kiaft pana Adama z Hradce, nejvyššího kancléře království Českého, zemřelého potom dne
|
|---|
| [32] |
25. června 1531.
|
|---|
| [33] |
V Jindř. Hradci, 19. října 1529. Orig. perg. 290.
|
|---|
| [34] |
Ve jméno svaté a nerozdílné trojice Amen. Já Adam z Hradce, najvyšší
|
|---|
| [35] |
kanclíř království Českého, jakož mám od slavné a svaté paměti nejjasnějšího kni-
|
|---|
| [36] |
žete a pána pana Ludvíka Uherského a Českého oc króle a margkhrabí Moravského эс,
|
|---|
| [37] |
někdy pána mého najmilostivějšího, JK Mti listy mocné dva, jeden do Čech, druhý do Mo-
|
|---|
