| [1] |
428 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké
|
|---|
| [2] |
hejtmana nebožtíka a pana Bočka a jiných mnoho dobrých urozených znamenitých
|
|---|
| [3] |
lidí z Moravy. A slyšeli sme je se vší pilnú rozvážností a spravedlností, a nemohly
|
|---|
| [4] |
jsú nic na kněze Kryštofa Peugara ty mnišky před námi uvésti, z čeho jsú vinily
|
|---|
| [5] |
ho, než žádaly jsou na mně, abych jim toho odložil do konečného času a dne jme-
|
|---|
| [6] |
novaného, že ony se všemi potřebami svými přede mnú jakožto pánem svým vrchním
|
|---|
| [7] |
státi chtí na ten den. A tu sem já jim hned rok a den konečný opět jmenoval
|
|---|
| [8] |
a položil, aby přede mnú v Telči stály. A ony nedočkavše toho roku, opět znovu po-
|
|---|
| [9] |
hnaly jsú téhož kněze Kryštofa Peugara k právu zemskému do Brna, a na ten den mnü
|
|---|
| [10] |
jmenovaný jim podle jich žádosti přede mnú nestály jsú, Jakož pak toho všeho králi
|
|---|
| [11] |
JMti svědomí pod pečetmi těch pánuov a dobrých lidí poslal sem. Potom král JMt
|
|---|
| [12] |
ráčil mi jest psáti, abych s spravedlností svú, kterouž na ten klášter mám, v Olo-
|
|---|
| [13] |
müci stál aneb nékomu na miesté svém poručil. A tu sem panu hajtmanu bratru
|
|---|
| [14] |
svému na miestě svém poručil, aby on spravedlnost mú před pány Jich Mtí okázal.
|
|---|
| [15] |
A tu panu hajtmanovi pány JJMtí z plného soudu jest povědieno: poněvadž já právem
|
|---|
| [16] |
podle zřiezení zemského k tomu připraven nejsem, že také nejsem povinen na ten
|
|---|
| [17] |
čas spravedlnosti své ukázati. A potom král JMt ráčil mi jest list velmi nemilostivý
|
|---|
| [18] |
psáti: že tu vrchnost, kterouž mi dáti ráčil, ode mne odjímati ráčí. Ješto toho JMt
|
|---|
| [19] |
žádnému obyvateli království tohoto, puokudž JMt kraluje, neučinil jest, aby komu
|
|---|
| [20] |
bez spravedlivého a vážného vyslyšeníji což jest dáti ráčil, zase vzal, než na mne to
|
|---|
| [21] |
na zprávu zlů a nepravů zlých lidí počíti jest ráčil beze všeho mého provinční, JMt
|
|---|
| [22] |
v tom mne nevyslyševše. Jesto vzdy k tomu volal sem se a volám, z čehož mne
|
|---|
| [23] |
kolivék ty mnišky aneb ktožkolivěk viniti chtí; že máme právo zřiezené řádné a spra-
|
|---|
| [24] |
vedlivee v zemi Moravské králem JMtí stvrzenee a upevnénee, pfed tím právem
|
|---|
| [25] |
a pány JJMtí v soudu zemském chci státi, odpovídati a každému podle uznání JJMtí
|
|---|
| [26] |
a nálezu práv býti; neb sem, pánu Bohu děkujíc, kdož mne z čeho viniti chce, ka-
|
|---|
| [27] |
ždému k právu zemskému v Moravě i Čechách dosti usedlý, a také toho se nebojím,
|
|---|
| [28] |
aby mne kdo z toho viniti právě mohl, abych jedním penízem toho kláštera užil
|
|---|
| [29] |
aneb jakými obtiežnostmi k svému užitku je obtěžoval. Než to sobě vážím tu lechkost,
|
|---|
| [30] |
kterouž král JMt ráčil mi na zprávu zlých lidí beze všeho mého provinění učiniti,
|
|---|
| [31] |
a neráčil se na věrné, pilné a platnee a dobromyslnee služby nebožtíka otce mého
|
|---|
| [32] |
rozpomenüti, a na mne mladého člověka, že se JMKské věrně se vší poddaností i dě-
|
|---|
| [33] |
dicuov JMti přidržím a přidržeti chci jako věrný JMti a dědicuov JMti poddaný,
|
|---|
| [34] |
pokudž mně hrdla i statku mého stává. A ještě vzdy JMti prosím jakožto krále
|
|---|
| [35] |
spravedlivého a pána svého milostivého, že mne JMt ráčí při tom mém spravedlivém
|
|---|
| [36] |
podání zvuostaviti, že já chci, kdyžkolivěk JMKská ráčí rozkázati, před soudem zem-
|
|---|
| [37] |
ským a pány JJMtí na plném soudu v Moravě státi, a kdož mě kolivěk z čeho vi-
|
|---|
| [38] |
niti chce, každému na plném soudu zemském tu chci práv býti, a také tu sprave-
|
|---|
| [39] |
dlnosť svú okázati před pány JJMtí chci, kterouž od krále JMti na ten klášter
|
|---|
