| [1] |
44 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva z Rožmitála 1508—1535.
|
|---|
| [2] |
dali. Nebo znáti muožete téhož pána nedostatky a potřebu, a také pro jeho staré
|
|---|
| [3] |
služby, kteréžto jest králuom JJMtem, JMKské předkóm, činil za mladosti, ráčil jest
|
|---|
| [4] |
jeho k jeho starosti tou živností JMKská opatřiti; a protož vás žádám, že tuto mú
|
|---|
| [5] |
prímluvu a prosbu naplníte a jemu ji užiti dáte. A s tím vinšuji vám zdravie a všecko
|
|---|
| [6] |
dobré. Dán na Velharticiech v neděli před hodem slavným Matky božie na nebesa
|
|---|
| [7] |
|
|---|
| [8] |
Urozenému a statečnému rytieři panu Hanušovi Kotcovi z Kynestu a na Fispachu,
|
|---|
| [9] |
komormajstru krále JMti komory v královstvie Českém oc, přieteli mému milému.
|
|---|
| [10] |
864.
|
|---|
| [11] |
Janovi staršímu z Wartmberka o sněmu v Budějovicích, o jeho jednání s Rudolfem z Bfnu oc.
|
|---|
| [12] |
Na Velharticích 1531, 13. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. sub rodina Rožmitál.
|
|---|
| [13] |
Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane přieteli muoj milý. Byšte se dobře
|
|---|
| [14] |
měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Jakož jste mi, pane přieteli muoj
|
|---|
| [15] |
milý, psali, omlúvajíce se, že jste mi z Budějovic psaní neučinili: i nebylo potřebí
|
|---|
| [16] |
té omluvy, nebo bylo jest rozuměti, že jste tam měli dosti zaneprázdnění a jednání,
|
|---|
| [17] |
poněvadž JMKská, pán náš milostivý, ráčil jest odtud do Jihlavy na sněm pospie-
|
|---|
| [18] |
chati; a tak jsem srozuměl skrze zprávu, že na tom sněmu i v Budějovicích ne-
|
|---|
| [19] |
mnoho. jest se zjednalo, ale snad potom buohdá bude lepší štěstí, když JMKská lépe
|
|---|
| [20] |
lidem vyrozumie a lidé sobě také.
|
|---|
| [21] |
Tomu jsem rád, že jste tu věc sobě na místě postavili, což se úřadu vašeho
|
|---|
| [22] |
dotýče; a o kterýž jste mi listy psali, jestliže je mám, jakž je najdu, chci vám to
|
|---|
| [23] |
oznámiti; neb které jsem listy tohoto času minulého v Praze měl, ty jsem s sebú
|
|---|
| [24] |
sem na Velhartice vzal, nebo jsem na Blatné té prázdnosti neměl, abych je přehlédal.
|
|---|
| [25] |
Jakož jste mi psali, pane přieteli muoj milý, což se vás a pana Rudolfa hof-
|
|---|
| [26] |
mistra dotýče, i co jest vám, i kterak jste mi oznámili, o tom Lorenc Litman psal:
|
|---|
| [27] |
na takový zpuosob mně jest také tu věc on psaniem oznámil, než toliko to roz-
|
|---|
| [28] |
dělil, což se sjezdu dotýče páně Zajiecova, strýce mého, s panem hofmistrem, aby
|
|---|
| [29] |
byl na Staré Hoře anebo v Kizinku, a že též chce jednati on pan hofmistr s panem
|
|---|
| [30] |
Zajiecem na místě mém jako se mni, než aby se jemu dalo napřed věděti dvě
|
|---|
| [31] |
neděli, aby se k tomu také uprázdniti mohl. Pak k tomu raditi; pokudž bych mohl,
|
|---|
| [32] |
i pomáhati, učinil bych rád, neb bych vám přál v tom i v jiném, což by vašeho
|
|---|
| [33] |
poctivého a dobrého bylo; nežli mimo to, což jsme o ty věci prvé spolu rozmlúvali,
|
|---|
| [34] |
již jiného nynie neviem co raditi, než jestliže by se mohlo trefiti; kdež se pan
|
|---|
| [35] |
Zajiec s panem hofmistrem sjede, abyšte vy tu také byli, snad by lépe bylo, což by
|
|---|
| [36] |
se skrze pana Zajiece začielo, bude-li se k čemu nachylovati, aby se to hned při
|
|---|
| [37] |
vaší přítomnosti konati mohlo. A teď vám posélám list, kterýž jsem o ty věci panu
|
|---|
| [38] |
Zajieci psal, nežli zdá mi se potřebí, abyšte vy se při tom s panem Zajiecem shle-
|
|---|
