| [1] |
320 B. XII. Sněmy moravské
|
|---|
| [2] |
chceme jako ku pánu našemu dědičnému. A že také k JKMti v krátkém čase posly
|
|---|
| [3] |
své v potřebách našich vypraviti chceme.
|
|---|
| [4] |
Což se pak berně nebo pomoci, kterejž ЛКМ na nás žádati ráčí, dotýče,
|
|---|
| [5] |
z prvního artikule naší odpovědi JKMt tomu rozuměti ráčí, že jsme tu berni, kterúž
|
|---|
| [6] |
jsme JMti povinni dáti byli, již dali; z kterejžto berně otec JKMti slavné paměti
|
|---|
| [7] |
na místě JKMti nás jest kvitovati ráčil; a protož JKMti jako pána svého milosti-
|
|---|
| [8] |
vého prosíme, aby nás JKMt při tom zuostaviti ráčil; neb bychom pak chtěli žádost
|
|---|
| [9] |
JKMti v tom naplniti, známe, že by lidé naši pro tato obtížná a neúrodná léta
|
|---|
| [10] |
a pro svú velikú chudobu toho snésti a nikoli tomu dosti učiniti nemohli.
|
|---|
| [11] |
CXII.
|
|---|
| [12] |
Poselství stavů moravských ku králi Ludvíkovi I. (Bez data, 1519?)
|
|---|
| [13] |
Codex Wenceslai de lglavia, — MS. zemsk. arch. mor. v Brně. XII. C. 1. fol. 177.
|
|---|
| [14] |
Najprve JKMti služby naše pověděti.
|
|---|
| [15] |
Jakož jsme JKMti skrze najvyššicho pana hofmistra království Českého od-
|
|---|
| [16] |
povéd dali, Ze jsme JKMti již všecku povinnosť učinili a v tom i ve všem jiném
|
|---|
| [17] |
k JKMti jsme jse zachovali a zachovati chcme jako ku pánu našemu dědičnému ;
|
|---|
| [18] |
a JKMti za to prosíme, poněvadž jsme my již všecko od sebe učinili, což jsme JMti
|
|---|
| [19] |
povinovati učiniti byli, aby JMt mezi nás přijeti ráčil a to, což jest nám JMt povi-
|
|---|
| [20] |
novat od sebe učiniti podle zápisu krále JMti slavné paměti, aby nám od sebe uči-
|
|---|
| [21] |
niti ráčil. A že tu při příjezdu JKMti, pokudž bychom znali JKMti a tejto země dobré,
|
|---|
| [22] |
v tom jse k JKMti rádi povolně jako ku pánu svému najíti dáme. A jestliže by pak
|
|---|
| [23] |
JKMt k nám do zemé vypraviti jse neráčil, že JKMti za to prosíme, aby JKMt s zemí
|
|---|
| [24] |
svejch osoby ze všech stavuov počet slušný jmenovati a k sobě obeslati ráčil, a tu
|
|---|
| [25] |
s JKMtí a JMti dobré a JMti zemí aby rozváženo a jednáno bylo.
|
|---|
| [26] |
Což jse berně a pomocí, kteréž JKMt skrze téhož pana hofmistra na nás
|
|---|
| [27] |
žádati ráčil, dotýče, JKMti prosíme, aby JKMt do nás sobě toho obtěžovati neráčil,
|
|---|
| [28] |
že pro prílišnú chudobu lidí našich JKMti žádosti dosti učiniti nemuoZem; neb my
|
|---|
| [29] |
jistě na jiném nejsme, než na tom k JKMti povolně a poddaně, pokud najvyšší naše
|
|---|
| [30] |
možnost jest, jse zachovati.
|
|---|
| [31] |
Item. O pana podkomořieho s JKMtí a se pány uherskými mluviti, o jeho
|
|---|
| [32] |
vězení, kteréž mu jse stalo v kníZetství Raküském pro království Uherského [sic],
|
|---|
| [33] |
aby jse jemu škoda, kterúž skrze to vzal, napravila.
|
|---|
| [34] |
Item. O stávky s JKMtí mluviti, že města tohoto markrabstvie jse neoby-
|
|---|
| [35] |
čejně stavují v království Uherském, aby JKMt takových stávek neobyčejných do-
|
|---|
| [36] |
pûstéti nerâtil.
|
|---|
