[1] |
298 В. XII. Sněmy moravské
|
---|
[2] |
ského zboží právo v zemi jest, však bez pohoršení našich práv a jiných svobod vše-
|
---|
[3] |
lijakých mimo toto srovnání znějících. A v tom se chceme tak zachovati. A VMti
|
---|
[4] |
prosíme, abyste VMt ouředníkóm poručiti ráčili; aby se oni věděli v tom tak za-
|
---|
[5] |
chovati. A což v té smlúvě vytištěno není, chcme se podle svobod a práv našich
|
---|
[6] |
držeti. Jakož pak v úmluvách stojí, tak aby každá strana při své spravedlnosti zuo-
|
---|
[7] |
|
---|
[8] |
Zase odpověď od pánuov k městóm tato jest dána:
|
---|
[9] |
K tomu také pravíme, že se k vám zachovati chcem tak, jakž smlúvy a vý-
|
---|
[10] |
pověď královská mezi námi ukazují, i úředníkóm rozkázati, aby se k vám též podle
|
---|
[11] |
toho při puohoních zachovali.
|
---|
[12] |
Acta sunt hec in dieta et conuentione generali Brunensi in presentia domi-
|
---|
[13] |
norum Olomucensium et aliarum ciuitatum nunctiis anno 1516.
|
---|
[14] |
|
---|
[15] |
Král Vladislav II. loučí se na smrtelné posteli se stavy markrabství Moravského, poroučí jim
|
---|
[16] |
svého syna Ludvíka a dceru Annu, a stanoví správce země. Moravany napomíná, aby svého
|
---|
[17] |
zemského hejtmana poslušní byli. Zámek Špilberk má býti z nedoplatků berní vyplacen ze zá-
|
---|
[18] |
stavy. — V Budíně 11. března 1516.
|
---|
[19] |
Orig. v zemsk. arch. stavovsk. v Brně V. VI. 294.
|
---|
[20] |
Vladislav z boží milosti Uherský, Český etc. król a margkrabie Moravský ctc.
|
---|
[21] |
Duostojny u Boha otče, urození, stateční, slovutní a opatrní, věrní naši mili! Tajno
|
---|
[22] |
vás nebuď, že my nyní z dopuštění Boha všemohúcieho velmi v tčžké nemoci ležíme
|
---|
[23] |
a u velikém nebezpečenství zdraví našeho sme, tak že již malý trošt a naději máme,
|
---|
[24] |
abychom více královstvie a země naše a krále Ludvíka JMt, syna našeho najmilej-
|
---|
[25] |
šieho, fíditi a spravovati mohli. Kdež poněvadž jsme věrnú poddanost s povolnými
|
---|
[26] |
věrnými službami a poslušenstviem po vás k sobě vždycky znali, protož, ač by nás
|
---|
[27] |
pán Buoh z tohoto světa vzíti ráčil, svěřujeme a poroučieme vám, jakožto věrným
|
---|
[28] |
poddaným našim, předkem a přede všemi věcmi duši naši, abyšte ji v modlitbách
|
---|
[29] |
vašich ku pánu Bohu poručenu měli a ji nezapominali, a potom již psaného krále
|
---|
[30] |
Ludvíka JMt syna našeho najmilejsieho, abyšte jemu věrni a poslušni ve vší povin-
|
---|
[31] |
nosti a poddanosti jakožto pánu svému dědičnému byli, a JMti lepší předsebrali a ob-
|
---|
[32] |
obmýšleli i k tomu skutečně dopomáhali, aby JMt dostatečně opatřen a královsky,
|
---|
[33] |
jakž na to sluší, chován byl až do JMti ščastného spravování, až všemohúcí milý
|
---|
[34] |
Buoh JMti k dospělým a rozumným lethóm přijíti popříti ráčí, tak jakž jste to nám
|
---|
[35] |
po všecky časy činívali; jiné víry konečně do vás nemajíce, že se též i proti JMti
|
---|
[36] |
tak zachováte, pamatujíce na tu povinnost, kterü ste se JMti dobrovolně zavázali,
|
---|
[37] |
a zvlášť milosti naše královské, kteréž sme vám vždycky mimo jiné naše předky
|
---|
[38] |
slavnfch pamétf okazovali, znajice. A při tom žádáme vás se vší dověrností, že
|
---|