| [1] |
274 A. XXIX. Listy pani Perchty Lichtensteinské z RoZemberka
|
|---|
| [2] |
dobře měl a dráv byl. Vědětiť dávám, žeť já se Bohu děkujíci na zdraví nyní dobře
|
|---|
| [3] |
mám. Ale sem velice zamůúcena, že ke mně žádného nepošlete, a to ste mi slíbili a
|
|---|
| [4] |
z Brna psali. Milý bratře! kterak to mám sobě na mysl bráti od vás, že že [sic) ke
|
|---|
| [5] |
mně takú tvrdost máte, a vědúc mé siré bydlo, že mne tak zapomínáte, svak sem toho
|
|---|
| [6] |
bohdá na vás neprovinila ani proviniti míním z boží pomoci, než vidí se k vám
|
|---|
| [7] |
zachovati jako poslušná sestra. I věřímť, milý bratře, že se ke mně jinak rozpomeneš,
|
|---|
| [8] |
neb věz chutně, žeť těžké a siré bydlo svým pánem mám, a toho žádnej čáky nemám,
|
|---|
| [9] |
by se to na něm proměnilo jinak, než takü hroznů čáku mám, ježto se psáti nehodí.
|
|---|
| [10] |
Než milý bratře, prosím tebe pro pina Boha, smiluj se nade mni a neodpovidaj mi
|
|---|
| [11] |
toho; a pošli ke mně Špána, což můžeš najspíše, a to učiň pro mé dobré, neboť
|
|---|
| [12] |
cem něco předcevzala a totě s mého pána vědomím, i nemohu sobě toho zednati
|
|---|
| [13] |
bez vasi rady a pomoci, aniż ch[c]i toho bez vaší vůle a vědomí jednati. A když
|
|---|
| [14] |
to zvíš, tu bohdá prozumíš, žeť po jiném nestojím než po tcti; a jestližeť toho
|
|---|
| [15] |
nyní nezednám, tedyť potom k tomu nebudu moci ptijitih A to véda, vérimt,
|
|---|
| [16] |
že tím nebudeš meškati, aby to mohlo býti, abych se s tebú shledala sama; bylo by
|
|---|
| [17] |
mi toho potřebí, a také bych tě ráda viděla z lásky. Také věz, milý bratře, žeť sem
|
|---|
| [18] |
knězi biskupovi psala Siroce, a tenf má své listy i jiné tobě poslati, a tu poro-
|
|---|
| [19] |
zumíš, kterak mi se vede. A prosím, aby mne neopúštěl v tom, jakož vás prosím
|
|---|
| [20] |
pro ten list, kterýž jest položen u pana Jiříka na Strážnici, bratra našeho milého.
|
|---|
| [21] |
Dán na Valticích, tu sobotu před novým létem.
|
|---|
| [22] |
68.
|
|---|
| [23] |
1464 m. Jan. — Jan z Rožemberka sestře své Perchtě, že o její dobré on a bratr jeho Jošt
|
|---|
| [24] |
u krále jednati chtějí. (Kopie v Světeckého pamětech I. 413.)
|
|---|
| [25] |
Službu svú vzkazuji, urozená paní a sestro milá! Rád bych věděl, by se
|
|---|
| [26] |
dobře měla a dobře se vedlo, a žel mi jest toho, jakožs mi šíře dala věděti. A vě-
|
|---|
| [27] |
děti dávám, Żet se bohdá skůro s knězem biskupem a panem bratrem naším spolu
|
|---|
| [28] |
shledáme ; a kdyžť spolu budem, chciťt o ty všecky věci, jakož mi píšeš, s JMtí roz-
|
|---|
| [29] |
mluviti, a před se vezmem i s panem Jiříkem Stražinským [sic], pfítelem naším, což
|
|---|
| [30] |
by mohlo tobě k lepšímu a nám poctivosti piijiti. A panu Jiříkovi Strážnickému po-
|
|---|
| [31] |
slal sem přiepis, kterak tobě píši; a teď také posílám přepis, kterak jemu píši. -
|
|---|
| [32] |
A z čechlíku velmi děkuji, kterýžs mi poslala, jak své frejířce.
|
|---|
| [33] |
(Koncept prý Jana z Rožmberka psaný okolo r. 1463, v skutku ale po novém létě
|
|---|
| [34] |
|
|---|
| [35] |
|
|---|
| [36] |
c. 1464. — Jan z Rožemberka Jiříkovi z Kravař, že on a bratr jeho Jošt o dobré Perchtino
|
|---|
| [37] |
u krále jednati budou. (Kopie v Světeckého pamětech II. 567.)
|
|---|
| [38] |
Uroz. p. p. Jiříkovi z Kravař a z Strážnice, příteli a bratru mému zvláště milému.
|
|---|
