[1] |
|
---|
[2] |
úterým po sv. Ambroži najprvé příštím. Pak v městečku Velharticích a na Horách
|
---|
[3] |
opatř to, aby se ta věc pořádně puosobila; nežli v jiných městečkách a ve vsech, což
|
---|
[4] |
náleží úřadu purkrabovu, o to jemu také píši, pakli muože jeden to vše opatrovati,
|
---|
[5] |
a muožete to spolu spuosobiti; co v tom za lepší poznáte, tak učiniti budete moci,
|
---|
[6] |
jedné aby bylo to dostatečně, aby mnůú v tom nic nesešlo, mými poddanými opatřeno.
|
---|
[7] |
Než toto věz, že jsou u Hory Kutny, jakžkoli to přišlo, k berni svolili; kterak se
|
---|
[8] |
pak v tom dále zachovají, toho ještě tak dalece nevím, než jestliže budou jedni hor-
|
---|
[9] |
níci dávati, s těžkem druzí budou moci toho prázdni býti.
|
---|
[10] |
Psal mi Václav Trčka připomínaje o čtyři hřivny stříbra, kterých puojčil
|
---|
[11] |
k obrazu sv. Anny do Blatné k oltáři bratrskému, ježto řekl sem jemu zase jiné
|
---|
[12] |
dáti. I přičiň se k tomu, aby mi je přinesl, když budeš míti ke mně jetíi.
|
---|
[13] |
A věz, že sem sobě to rozvážil pro pražsků jízdu, že jest potřebí, aby se již
|
---|
[14] |
na tu cestu vypravil a ke mné na Blatnü pfijel tento pondělí anebo konečně v uoterý
|
---|
[15] |
najprv příští; neb jedvy za den nebo za dva ty věci shledáme, což znám potřebného,
|
---|
[16] |
nebo bych již rád těm věcem konec učinil, na čem se žádný spravedlivě nemá co
|
---|
[17] |
urážeti. A poněvadž měl bych býti v pátek na den svátosti [17. dubna] v Praze,
|
---|
[18] |
tehdy ten čtvrtek před tím bude potřebí odsud z Blatné vyjeti, a když těch věcí
|
---|
[19] |
porovnáme, také bohdá na Velhartice pojedu a tam pobýti míniem; i což se již tvého
|
---|
[20] |
příjezdu ke mně dotýče, neobmeškávaj toho, jakžť píši.
|
---|
[21] |
Jakož ten řezák v Pasově dalť jest prvé jakús odpověď, což se té tabule do-
|
---|
[22] |
týče, ježto jest negruntovní a mně nepříjemna, poněvadž tabule měla býti dávno
|
---|
[23] |
hotova, že není, a k tomu ani času oznámil kdy bude: i napiš ještě jemu o to po-
|
---|
[24] |
třebně a dostav, že to činíš z mého poručení a že se tomu divím, proč mi smlüve
|
---|
[25] |
dosti nečiní, a že žádám věděti, kdy konečně ta tabule hotova bude, a to aby bylo
|
---|
[26] |
brzo a dobře aby udělal, neb proto sem s ním smluvil dílo, aby bylo dobře uděláno ;
|
---|
[27] |
pak jestliže konečné odpovědi nedá a jisté, že mi se má tomu od něho brzo dosti
|
---|
[28] |
státi, tehdy i to jemu dostav, že bych to chtěl vznésti na kníže JMt pana biskupa
|
---|
[29] |
i na Pasovské a v tom se také opatřiti, poněvadž smlúvě dosti činiem, aby mi se
|
---|
[30] |
také od něho tomu dosti stalo, pokud a kterak jest on se mnü smluvil. A vyprav
|
---|
[31] |
to psaní k němu, by měl naschvál poslati brzo některý den nežli ke mně pojedeš;
|
---|
[32] |
a když se posel vrátí, když tebe na Velharticích nebude, co odpíše on řezák, ať jest
|
---|
[33] |
to purkrabí Velhartickému dáno; a poruč poslu, ať žádá psané odpovědi. A oznam
|
---|
[34] |
mi, kterak se vám na Horách vede; a když budeš míti ke mně jeti, přines s sebou
|
---|
[35] |
z některého nového dolu dobrý hanštán. Dán na Blatné v uoterý velikonoční léta sc. XXIII".
|
---|
[36] |
Urozenému vladyce, Janovi z Vitence a na Tochovicích, hajtmanu na Horách Matky
|
---|
[37] |
boží u Velhartic, mému milému.
|
---|
[38] |
Jáť sem dnes na svém místě na sjezd na Písek, kraje tohoto Prachenského,
|
---|