[1] |
430 D. XIII. Registra soudu komorního.
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Mezi podkomořím Samuelem z Hrádku a Vratislavem spolu s manželkou jeho Ofkou.
|
---|
[4] |
|
---|
[5] |
V té při a ruoznici, kteráž jest mezi panem Samuelem s jedné, a Vratislavem
|
---|
[6] |
a paní Ofkú, Vítovü dcerü a manZelkü téhož Vratislava, s strany druhé. JMKská slyšev
|
---|
[7] |
jich řeči i také listy, kteréž jest týž Vít otec nadepsané Ofky učinil, a nadepsaného Sa-
|
---|
[8] |
muele poručníkem dětí svých i také dětí Lazarových a vnukuov svých učinil, i JKMt takto
|
---|
[9] |
o tom rozkazuje: aby on pan Samuel paní Ofce, poněvadž léta má, zbožie toho, pokudž
|
---|
[10] |
jí svědčí, postúpil, aby ona to v moc svú vzala; a také paní Ofka aby jej v tom opatřila,
|
---|
[11] |
aby on potomně skrze to od žádného nařiekán nebyl. Což se pak listu věnného dotýče,
|
---|
[12] |
kterýž jest Vratislav paní Ofce manželce své udělal, ten list aby k věrné ruce k scho-
|
---|
[13] |
vání byl dán panu Samuelovi jakožto poručníku; neb jestliže by Vratislava Buoh ne-
|
---|
[14] |
uchoval, aby ona pani Ofka v tom se opatřiti mohla, a jestliže by jie Buoh neuchoval,
|
---|
[15] |
aby on se v tom také opatřil a list jemu vydán byl. Což se pak sirotkuov těch do-
|
---|
[16] |
týče dětí Lazarových, o tom se tak rozkazuje: aby pan Samuel tomu podle toho
|
---|
[17] |
zriezenie Vitova dosti učinil a v té věci k těm sirotkuom se vérné mél a v skutku
|
---|
[18] |
to okázal. Actum feria IV. [sic] die Anthoni, presentibus ut supra immediate et
|
---|
[19] |
domino Jaroslao de Ssternberk et Benessio de Weytmill, ceteris ut supra.
|
---|
[20] |
|
---|
[21] |
450.
|
---|
[22] |
Mezi Mikulášem z Hermštorfu a Jindřichem z Rabšteina. 1486, 19. ledna.
|
---|
[23] |
V té při a ruoznici, kteráž jest mezi Mikulášem z Hermštorfu s jedné, a panem
|
---|
[24] |
Jindřichem z Rabšteina s strany druhé. Jakož jest týž Mikuláš ukázal smlúvu na
|
---|
[25] |
ceduli vyřezané, kterážto v sobě drží, že pan Jindřich jemu Mikulášovi má postúpiti
|
---|
[26] |
zámku Blanšteina a Svádova se všemi k tomu příslušnostmi, aby na tom žádné zá-
|
---|
[27] |
vady nezuostalo; a při tom týž Mikuláš okázal list pod pečetí města Ústie, kterak
|
---|
[28] |
někteří lidé z téhož zbožie Blanšteinského na miestě přísežném před konšely Ústskými
|
---|
[29] |
vyznali jsú, co jest jim pan Jindřich dlužen zuostal, a také ješto jsú někteří své zaň
|
---|
[30] |
dávali, jakož ten list to šíř okazuje. Proti tomu pan Jindřich mluvil a pravě, že
|
---|
[31] |
jim tiem povinen nenie, a že sobě sami svědčie, co chtie; než k osmnádcti kopám
|
---|
[32] |
se znal a k sedmi kopám sirotčím, a k tomu XXXII zlatých rýnských, kteréž jsú
|
---|
[33] |
lidé, jsúc proň staveni, dáti musili, na kteréž jest on pan Jindřich list udělal. I v tom
|
---|
[34] |
JMt takto rozkazuje: aby pan Jindřich tu všecku sumu nynie na středopostie položil
|
---|
[35] |
na rathúze v Litoměřicích k Mikulášově ruce, a on Mikuláš list na těch XXXII
|
---|
[36] |
zlatých rýnských aby panu Jindřichovi k jeho ruce také tu položil, nebo jej dosta-
|
---|
[37] |
tečnúů kvitancí opatřil, aby z toho dluhu viec upomínán nebyl. CoZ se pak dluhóv
|
---|
[38] |
jiných dotýče, k kterýmž pan Jindřich odpierá, takto JMt rozkazuje: aby ti všickni
|
---|
[39] |
|
---|