| [1] |
Řeč papežova na rozloučenou dne 1. dubna: 353
|
|---|
| [2] |
Zebedeových prosila za věc neslušnú pána Krista i nenie uslyšána,') i my vám, jenž
|
|---|
| [3] |
nespravedlivého žádáte, pravíme s pánem Kristem: neviete, co prosite. Protoż
|
|---|
| [4] |
abyšte nad mistra vašeho nebyli opatrnější, poslechnětež apoštola, jenž die’): Ne
|
|---|
| [5] |
viece smysliti, než což slušie smysliti,“) ale následujte těch, ježto sú šli“) s pánem
|
|---|
| [6] |
do Emüs a poznali sú jej v lámání chleba. Též i vy dosti mějte k spasení vašemu
|
|---|
| [7] |
pod první zpósobá, a tak budete svorni a poslušni cierkve svaté, jenž jest matka
|
|---|
| [8] |
všech křesťanóv věrných etc.
|
|---|
| [9] |
Tehdy jeden [116"] úředník papežóv osvědčil jest velikým“) hlasem, řka:
|
|---|
| [10] |
Napomínám obecných písařóv jednoho, dvú nebo viece, abyšte pro budúcí památku
|
|---|
| [11] |
znamenali, jaká jest dána odpověď dnešní den otcem naším nýsvětějším poslóm krále
|
|---|
| [12] |
Českého: jedno, že poslušenstvie krále se nepřijímá, jediné leč v skutku vyplení
|
|---|
| [13] |
bludy“), druhé, že pfijímánie pod obojí") zpósobü lidu obecniemu jest staveno, a Ze
|
|---|
| [14] |
kompaktáta moci nemají a již sú odvolána.
|
|---|
| [15] |
Ve čtvrtek [1. dubnaj v zahradě před šesti kardinály a jedním biskupem
|
|---|
| [16] |
takto k nám mluvil otec svatý před požehnáním: Pospěšte“) domóv jeti, a již jest
|
|---|
| [17] |
čas. Odpověď, kterúž sme vám dali, tu králi i království vašemu oznamte a vypravte.
|
|---|
| [18] |
Povězte králi vašemu, že jeho milujem i království, a všecko, což s naší ctí jest
|
|---|
| [19] |
a stolice této, a což jest podobného pro dobré a užitečné králi?) i království, hotovi
|
|---|
| [20] |
sme udélati'") a sme dluZni; ale toto, co'') prosíte, Ze nenie poctivé a užitečné ani
|
|---|
| [21] |
jest ku'^) pokoji, nebylo jest slušné ani jest, aby uslyšáno bylo, [117"] jakož ste řečí
|
|---|
| [22] |
nasi predpovédénd’®) šíře slyšeli. Protož napomínám vás, mluvte králi i králové
|
|---|
| [23] |
i pánóm etc., ať k tomu dau, v němž'“) sú byli, než sú se ty novosti začaly, a tak
|
|---|
| [24] |
od téch novostí odstüpie; & toť jim přijde ke všemu dobrému. A ty, pane Zdeňku,
|
|---|
| [25] |
že si vzácen před králem a král tě miluje zvláště, napomeň jej, ať učiní naše při-
|
|---|
| [26] |
kázánie a lid přivede k jednotě viery a cierkve'*); a die-lit, že nemóž, nechť zkusí
|
|---|
| [27] |
tiemto během: přijímý'“) zjevně pod jednú zpósobů, jakož zachovává celá cierkev;
|
|---|
| [28] |
k témuž drž královů, syna svého, též i svój dvór, slibuje'*) jim, ktož by"“) též
|
|---|
| [29] |
udělali;'*) že je chce*“) z toho darovati i milovati. A kdyZ on to s svými učiní, lid
|
|---|
| [30] |
obecný “") k témuž se pohne velmi snadně, neb lid obecné'^) následuje knieZete svého
|
|---|
| [31] |
a toho**) viece, jehoż miluje; ale vieme, że lid český velmi miluje krále““) svého ;
|
|---|
| [32] |
ućini-li on to, jakoż by bylo dobre, i to, což radíme a velíme, lid obecny bez [z]matku
|
|---|
| [33] |
po něm postúpí. Potom dále, ať zavolá kněží a die jim: Již sem slíbil poslušenstvie,
|
|---|
| [34] |
1) Někdy Kristus od matky synóv Zebedeových jsa prošen za věc neslušnů, odpověděl jest: Nevíte,
|
|---|
| [35] |
co prosíte T, K а B. — *) řkúcieho 7, K à B.— 9) neż muoż smyśleno býti 7. — 4) kteříž jdúce 7, Ka B.
|
|---|
| [36] |
— 5) vysokým T, K & B. — *) vÉecky bludy T. K. — 7) dvojí T, K a B. —*) Chvátáte T, K a B. — ?) krále
|
|---|
| [37] |
T. K, — 1?) utiniti 7, K & B. — ?') coz T, K à B. — 1?) v B. — 12) ste z řečí našich, při odpovědi jsúce
|
|---|
| [38] |
T, K a B. — '*) v niež K, — !*) viery cierkve, — 15) — pfijímaj, jako v T, K & B. — ") slibujem 7. —
|
|---|
| [39] |
18) by s nim 7, К а В. — '*) učinili 7, K à B. — %) chci T. — 2) obecný jiný Ka B. — *) obecný T. —
|
|---|
| [40] |
13) to T. — *) nynějšicho króle 7, К а B.
|
|---|
