[1] |
148 B. VII. Akta mezi králem Jirim
|
---|
[2] |
kterémuž legátu s towaïisstwem jeho podlé slušnosti dána jest odpowěd, a to
|
---|
[3] |
zwláště dotčeno jest, že o takowé wéci poselstwie swé k nám učiniti chce. Druhé
|
---|
[4] |
připomíná sě nám, kterak před časem w širokém poselstwi našem a oswědčowání
|
---|
[5] |
i toho dotčeno jest, mělilibychom ještě co wiece sě proti Swatosti Jeho podati,
|
---|
[6] |
že rady bratra našeho milého w tom žádáme, a wšecko učiniti chceme, jakož na
|
---|
[7] |
krále křesťanského slušie a pokawadž sprawedliwě učiniti máme. Tretie, že k takowé
|
---|
[8] |
již k nasie jako otázce bratr náš milý swú prosbu, swü radu i swé Zádanie na
|
---|
[9] |
nás wzkládá, abychom my napřed s najswětějším pánem naším papežem w duši,
|
---|
[10] |
w spasitedlných wěcech sě shodli, a s králi jinými s křesťanskými sè srownali; a
|
---|
[11] |
té wěci nám užitek, čest i dobré osobě nasie i krälowstwi predklädajic. A aby
|
---|
[12] |
takowć wóci podlé slušnosti a bez překážek jednati sě mohly, zdá se bratru našemu
|
---|
[13] |
uziteéné, abychom s tčmi nám zprotiwilymi piiméré wzali oc. Jakoż pak posel-
|
---|
[14] |
stwie wase, ač w širších a můdrých slowiech, wšak rozumu tom, před námi a
|
---|
[15] |
raddú naší powědělo sé jest.
|
---|
[16] |
Item k najprwnějšícmu kusu, totiž k poselstwi legatowu, kteréž on před
|
---|
[17] |
bratrem naším milym pósobil jest, my takto prawime: že legát, leć z rozkazanie
|
---|
[18] |
najswétéjsieho pána naseho, leś o swóm wlastniem umysle, neb kterymkoli lstiwym
|
---|
[19] |
nawedenim nepřátel naších zprawuje, od takowých bůřliwých wěcí proti nám i
|
---|
[20] |
proti naším, kteréž wiece hanby nežli cti slawné stolici apoštolské, wiece škody
|
---|
[21] |
než úžitku obecnému křesťanstwu přinášejí, owšem onby nechati mel, pro nase
|
---|
[22] |
rowná, sprawedliwá a křesťanská najpokornójsie podäwanie. Ale rozumiemy, že
|
---|
[23] |
hněw a nepřiezeň, kteráž proti nám piielis sě swéwolné bére, jest oci jeho za-
|
---|
[24] |
slepila. Kteréž my pak wčci na tento čas poprawiti nemohúce, pánu bohu wše-
|
---|
[25] |
mohúciemu porúčiemy. Ale že bratr náš najmilejší takowých smrtonosných žádostí
|
---|
[26] |
k srdci jest nepřipustil, na to pomně, co zlého, co nebezpečenstwie a mnoho
|
---|
[27] |
zámutkuow z toho by se piihodili mohlo, a najwiece pomnč na bratrstwie, jednotu
|
---|
[28] |
a záwazky, kteréž mezi námi a korunami wysoké jsúů: takowü wěc my s wděčností
|
---|
[29] |
srdce piijimamy, a bratru našemu welmi děkujem, w tom celém úmysle jsúce
|
---|
[30] |
w takowých i w wětších wěcech nynie i budücné, kdyžby sé to přihodilo, přátelsky
|
---|
[31] |
sč oplatiti. | Ačkoli k tomuto artikuli siteby psâti sluselo : ale nepochybujice o wy-
|
---|
[32] |
soké paměti wašie, a 3irokć sprawedliwć nasie wymluwé, i predlozeni o nátisku
|
---|
[33] |
našem, kteréž sme pak osobně k wám učinili, že bratra našeho podlé potřeb-
|
---|
[34] |
|
---|
[35] |
Лет К druhému kusu. Pak kdežto bratr náš prosí, radí i swé dobré zdánie
|
---|
[36] |
prawi, abychom sě s Otcem swatým shodli, a s stolicí slawnú apoštolskú w jednotu
|
---|
[37] |
přišli, tudiež i s králi křesťanskými w tom s& srownali pro čest a pro mnohý uži-
|
---|
[38] |
tek sc. K tomuto my takto prawime, že w prawé jednotě církwe swaté matky
|
---|
[39] |
nasie a pieslawné stolice apoštolské stáli sme, stojíme, a státi bohdá mienime,
|
---|