| [1] |
a jednotau panskau w Čechách r. 1463, 1464. 101
|
|---|
| [2] |
zwla3tć pak ponówadź tam jeti musime. Jakoż WM' poručil, abychom pilnost měli,
|
|---|
| [3] |
zdalibychom Knéze M' do kraje wyprawiti mohli: w tetot mieře z toho nic nebude,
|
|---|
| [4] |
pro příčiny znamenité, kteréž WM když bohdá přijedu uslyší. | Z kterýchžto pří-
|
|---|
| [5] |
čin i tato jedna jest, że JM' úmysl má, domów zase jeda, jeti na zámky páně
|
|---|
| [6] |
Zajiecowy. A ponéwadi si nynie kräli zlati prineseni, zdaliby w tom co prospèti
|
|---|
| [7] |
mohl, aby pan Zajiec swého dluhu dobuda, tu pôjéku učinil WM“. Psalt jest sem
|
|---|
| [8] |
pan Zajiec WM", ten sem list otewřel z rozkázanie kněze biskupa, a ted jej WM"
|
|---|
| [9] |
posielàm, Jáť tomu tuším, zatodielit se pani Zajieci brzo za nynëjsie chuti, žeť
|
|---|
| [10] |
jim král diel dá toho dluhu. Nebt jest pan Hanus Rorbochar se panem kancléřem
|
|---|
| [11] |
cestů přijel, a tak slyším, že králi samému krom jiných přinesl xx" zlatých. Pak
|
|---|
| [12] |
o Budéjowskych, tot jest zjednáno, a ted WM" list králów k nim i také přiepis
|
|---|
| [13] |
toho listu posielàm; cot sů nechtěli WM“ k wóli učiniti, jizt to wždy učiniti musejí.
|
|---|
| [14] |
Od pana Jindřícha Kolowrata V“ zlatých přijal sem, a tiť zde ležie zapečetění u
|
|---|
| [15] |
hospodáře. Byloliby jich tak brzo potřebie WM", dřéwe našeho domów wrácenie,
|
|---|
| [16] |
raé poslati; ktož přijede s listem WM", tomut dáni budü. Pakliby tak pilně jich
|
|---|
| [17] |
potřebie nebylo, ale prinesemt je s sebü, newezmeli jich w té miere WM. Pan
|
|---|
| [18] |
Beneš Wajtmüllner také sem přijel, a s nim sem mluwil o těch pět set zlatých
|
|---|
| [19] |
bez XX" zlat. Takt on prawi, jestli WM“ k wóli, že je chce dáti hrabi Reckému
|
|---|
| [20] |
a měloliby co dodáno býti, aby to WM' rátila opatriti. Pakliby se toho nezdálo
|
|---|
| [21] |
WM", a ráčil mieti aby zde dání byli, to jemu račte dáti wěděti kdy a kde, i tot
|
|---|
| [22] |
|
|---|
| [23] |
Nowiny rač wěděti, že pan Hanuš Rorbocher s těmi posly, kteréž KM' u
|
|---|
| [24] |
ciesate jmel, sem prijew, nad tu odpowéd, kterüz sü poslowé měli, dál najprw
|
|---|
| [25] |
ozdobnymi slowy wdéénost welikü, poklädaje Ciesaïowa wyswobozenie z rukü ne-
|
|---|
| [26] |
přátel sc. králi i pánóm děkuje z té priéiny, a na to se poddäwä podlé nämluwy
|
|---|
| [27] |
w Korneuburce a w Encensdorfé uéinéné, cozby mohl a umél ke cti a k dobrému
|
|---|
| [28] |
tohoto králowstwi i králi uciniti, 2e to chce rád učiniti, Ziwota swého i statku ne-
|
|---|
| [29] |
lituje; a že o to, coż jest mezi papežem s jedné a králem i korunů s strany druhé,
|
|---|
| [30] |
poselstwie i psanie učinil, činí a činiti chce; něbrž budeli toho potřebie, i sám
|
|---|
| [31] |
osobně ku papežowě Swatosti jeti chce a přičiniti se, aby ta wěc k dobrému konci
|
|---|
| [32] |
byla přiwedena. A ačkoli mnoho jiných řečí bylo, wšak na tom zawřieno, že
|
|---|
| [33] |
biskup jeden jenž jest legatem, jménem Lawantinenský, již do Říma wyprawen
|
|---|
| [34] |
o to, aby wždy sem k nám do Čech legat s plnů mocí wyprawen byl k srownání
|
|---|
| [35] |
tech wéci, kteréz sů mezi papežem a králem. Buoh milý wie, naét prijde. Pak
|
|---|
| [36] |
o brattiech, kteriz lezie w Raküsiech a w Štyrště, tuším že zlatí přinešení tomu
|
|---|
| [37] |
cestu najdú, k kterému konci ta wéc má prijii. Nepochybujit, ze tomu již král
|
|---|
| [38] |
cestu nalezne: ale zlatýmť jest býti. Již dnes také kněz biskup s knězem Miku-
|
|---|
| [39] |
lášem miesto a konec má. Knčz Mikuláš má zámku a zbožie knôzi biskupowi sstú-
|
|---|
