| [1] |
|
|---|
| [2] |
aby se to jiz nedlilo, a konec aby se mezi nimi stal bez dalsich nákladuow i sta-
|
|---|
| [3] |
rosti. Dat. in Telcz, fer. V* post festum S. Procopii, anno oc. XLVII*,
|
|---|
| [4] |
|
|---|
| [5] |
20.
|
|---|
| [6] |
Menhart ze Hradce a Pražané žádají Hynka Krušiny ze Śwamberka o rychlau pomoc
|
|---|
| [7] |
(proti Jiřímu z Poděbrad a jednotě jeho.)
|
|---|
| [8] |
|
|---|
| [9] |
Urozenému pánu, panu Hynkowi Krušině z Šwamberka, haitmanu kraje
|
|---|
| [10] |
Chebského, přieteli našemu dobrému.
|
|---|
| [11] |
Sluzbut swü wzkazujeme, urozeny pane, piieteli naś dobry, Twé M“. Jakoż
|
|---|
| [12] |
ste nam pied sim wzkazali, 2eby nam lidi swé chtel poslati i sim přijetí, kdyžby
|
|---|
| [13] |
nam bylo potiebie a wedetit bylo dźno: ji*t potrebie tobo jest, nebt se nám škody
|
|---|
| [14] |
welikć deji bez winy a neřádně, i k městuť se nám již blizie. Protoż mily pane
|
|---|
| [15] |
TM“ prosíme, rač nám lidí jiezdných sto koní neb což muožeš nemeškaje poslati.
|
|---|
| [16] |
A wěřímeť i ufáme, že tiem dliti nikoli nebudes, ne pro nase toliko ale i obecné
|
|---|
| [17] |
wšeho králowstwie dobré, a w túž odplatu nebo lepší. Nebť sů nám již i odpo-
|
|---|
| [18] |
wěděli. Dan w nedóli, den S. Jiljie, anno domini oc. XLVIII".
|
|---|
| [19] |
Meinhart z Hradce, najwyśsi purkrabie Prazsky, purk-
|
|---|
| [20] |
mistři a rady i obce starého i nowého měst Pražských.
|
|---|
| [21] |
21.
|
|---|
| [22] |
Oldřich ze Hradce Jiřího z Poděbrad žádá o propuštění otee jeho Menharta, jejž
|
|---|
| [23] |
při dobytí Prahy byl jal.
|
|---|
| [24] |
B. d. 1448, c. 20 Sept. (Kcpie.)
|
|---|
| [25] |
Urozenému pánu, panu Jiříkowi z Kunstatu odjinud z Podébrad, bratru
|
|---|
| [26] |
|
|---|
| [27] |
Sluzbu swü wzkazuji, urozeny pane a bratře milý! Jakožť sem prwé psal,
|
|---|
| [28] |
prose tebe, aby mi otce mého propustil, jakož jeho bez winy w swém wézeni dr-
|
|---|
| [29] |
dis: i odepsals mi mezi jinů řečí, prawě, žeby jeho chtěl postawiti a o některé
|
|---|
| [30] |
wěci k němu mluwiti před pány na sněmu. Weiimt já tobě, že ty toho pane
|
|---|
| [31] |
neuèinis mnó tak k welikć hanbě i otci mému, by jej měl stawčti, maje jej w swém
|
|---|
| [32] |
wězení, jako člowěka neřádného: nebo to dobře pane wieš, žeť jest on pán osedly
|
|---|
| [33] |
a swobodny w zemi, jakozto kterÿ z wâs, a wzdy bÿwal na snèmiech beze wsech
|
|---|
| [34] |
gleitów. I ještěť za to prosím, milý pane, račte jeho propustiti: a mój otec má
|
|---|
| [35] |
státi na sněmu, a dáli jemu kto z čeho kterů winu, má odpowiedati a oprawiti,
|
|---|
| [36] |
budeli komu winowat shledán; a jemu at téz se stane. Pakliby toho wzdy neráéil
|
|---|
