| [1] |
462 B. IX. Akta weřejná i snimewni
|
|---|
| [2] |
It. Aby jmenowaní poslowé měli plné a hojné rozkázanie o těch wšech
|
|---|
| [3] |
wécech, o kterychz na tomto snémé w Nise poslowé obojie strany sü zuostali,
|
|---|
| [4] |
kterézto sü sepsali s pilností a obojie strany s powolenim, a aby ti poslowé plnû
|
|---|
| [5] |
moc a mocnost méli wedle takowého rozkázanie oc. tak aby toliko poslowé z krá-
|
|---|
| [6] |
lowstwie Uherského a Polského jméli moc jednati a zawiieti o wsech nesnáziech,
|
|---|
| [7] |
ruoznicech, bezprawich a škodách na obě straně, totižto tak dobře s strany krále
|
|---|
| [8] |
Uherského proti král. Polskému, jakož i zase z polského králowstwie proti Uher-
|
|---|
| [9] |
skému král. učiněných, a o téch wsech wécech docela dokonati. Jestli pak žeby
|
|---|
| [10] |
z přihody někdo neb někteří s jedné, s druhé, nebo s obi stran, kteříby na ten
|
|---|
| [11] |
sněm býti majíc, i nebyli: tehdy ostatní takůž moc a mocnost jmieti maji, jakoby
|
|---|
| [12] |
wsichni byli, a ty wżecky wéci jednati aby mohli, jakoby wsichni spolu byli.
|
|---|
| [13] |
It. Aby ti wsickni poslowć w poètu jmenowaném, totià dwadceti z tří: krá-
|
|---|
| [14] |
lowstwi jméli plnü moc a rozkázanie wedle spisu uëinèného, jakož napřed psáno
|
|---|
| [15] |
stoji, jednati, réditi, zawrieti a dokonati o tu wéc prwotnü, co se pfe králowstwie
|
|---|
| [16] |
Českého dotýče. A jestližeby z které příhody kteří tu nebyli, jiní přítomní takuz
|
|---|
| [17] |
|
|---|
| [18] |
It. Aby jmenowaní poslowé na sněmě jmenowaném we XL" dnech pořád
|
|---|
| [19] |
zběhlých wšecky ty wěci a jednánie zawřeli a dokonali. A po wyjití těch XL" dní,
|
|---|
| [20] |
jestližeby ještě těch wčcí nedokonali, tehdy potom wiece žádné moci jmieti nebudú,
|
|---|
| [21] |
ale má býti útočiště k ubrmanuom na to usazeným.
|
|---|
| [22] |
It. Jestlizeby se ti poslowé nesmluwili a nedokonali o té wčci, což se král.
|
|---|
| [23] |
Českého dotýče w předepsaných XL“ dnech: woleni jsů dwa ubrmani skrze posly
|
|---|
| [24] |
najjasn. pána krále Polského a najosw. knieżete syna jeho, tociż najosw. knieżata
|
|---|
| [25] |
pan Karel knieže Burgundské a pan Albrecht markrabě Brambursky a sw. říše
|
|---|
| [26] |
korferštowé; a dáno jest wolenie najjasn. pánu králi Uherskému woliti z obů jednoho
|
|---|
| [27] |
z nich, tak aby ten, kteréhožby jmenowaný pan král wolil, za ubrmana jmien byl.
|
|---|
| [28] |
A když se tak stane, tehdy pan král Uhersky w témdni otedne sw. Stanislawa pořád
|
|---|
| [29] |
zbehlém má to wédéti dáti najduost. panu kardinalowi legatowi oc. Též také
|
|---|
| [30] |
duostojný otec kněz Gabriel biskup Bělohradský w času předepsaném ma poslati
|
|---|
| [31] |
listy wysoce urozenému panu Jakubowi Dubanskému a purkmistru města Krakowa,
|
|---|
| [32] |
a takéž do Prahy. Pakliby se přihodilo, žeby jmenowany ubrman prwé nezby
|
|---|
| [33] |
wyřekl, umřel, aneb z jiné kterékoli příhody na den od něho samého jmenowaný
|
|---|
| [34] |
newyřekl: tehdy má býti útočiště k najjasn. kräli Franskému a k jeho zemè naj-
|
|---|
| [35] |
wyssimu prawu. Kterÿzto král a jeho najwysSie práwo м při předepsané od stran
|
|---|
| [36] |
za najw. ubrmana jmenowán, wolen a přijat má býti.
|
|---|
| [37] |
It. Jestliżeby se nesrownali predreéeni poslowé, tociz z král. Uherského
|
|---|
| [38] |
a Polského o ty swáry a ruoznice, bezpráwie a škody, kteréž se s obů stranů staly,
|
|---|
